Recenze na knihu
Vyvrhel Samir Hauser

Vyvrhel je druhou knihou nakladatelství Okraj a jsem si jist, že to je kniha, kterou většina z vás nikdy nečetla. A není to tím, že to je stále ještě novinka, ale hlavně faktem, že se jedná o absolutní literární úkaz. A já začnu vlastně závěrem... Tohle si zaslouží pozornost. Chce to varování. Není to kniha pro každého. Jedná se o vzpomínky Samira Hausera, kterého můžete znát jako hudebníka a obecně člověka, který za sebou zanechal již řadu zajímavých, viditelných a často diskutovaných projektů. Tento orientální kříženec vletěl do 90. let s razancí, kterou by neuneslo mnoho lidí. Ať už fyzicky, tak i psychicky. V této knize se vydáte na brutální jízdu plnou (doslova) dr*g, s*xu, násilí, hudby, vzpomínek, vzdoru proti společnosti a touze vymanit se z čehokoliv, co by mohlo připomínat společenskou konformitu. V tom všem Samir exceluje. A co je pro vás zásadní? On fakt umí psát. Jakože... Dokonale. Vyvrhel dokazuje autorovo mistrovství a talent, který se rozhodně neusadil jen v oblasti hudby a hudebních textů. Na stránkách knihy ožívají osudy zapomenutích postav devadesátých let. Během jediné věty se přenesete do nejzaplivanějších barů, legendárních party a bytů, které pamatují víc, než by jim mělo být dovoleno. A je to vtipné. Tak, že nedokážete číst dál... Možná se někdy setkáváte s tím, že autoři své vzpomínky upravují a sami sebe staví do světla hrdinů, legend a morálních vzorů. Tak to se nebojte. Tato kniha je opakem. Někdy se nad Samirem pozastavíte, možná jím budete opovrhovat či se vám z něj zvedne žaludek. To jen dokresluje celou knihu a je střípkem absolutně perfektního díla. Byť na okraji literárního moře. Je to kniha pro každého? Určitě ne. Měla by vás zajímat? Zcela určitě.

Knížka mě chytla od první stránky a hodně jsem se při čtení nasmál. Autor všechno popisuje z velice subjektivního pohledu, ale dovedu si představit, že většina historek se stala tak jak jsou popsány.