Recenze na knihu
Sestry Blueovy Coco Mellors

Stridani dejovych linek tri sester v kapitolach me bavi a udrzi v pozornosti. Misty slabsi dej, ale celkove fajn knizka na plaz. Kdo zna New York, uzije si zminky par znamych mist v prubehu pribehu:)

Kniha z jiného soudku, než je u mě běžné – a přesto jsem si ji užila. Příběh čtyř sester, kdy jedna z nich zemře a ostatní se s tím musí vyrovnat. Každá si jejím způsobem nese vinu a jako by ve svých životech sešly z cesty. Bolest a smutek je změní tak, že už nic nebude jako dřív – a právě o tom tahle kniha je. Jak najít cestu zpátky sám k sobě? Jak si dovolit žít a odpustit? Dokážou si tři zbývající sestry znovu najít cestu jedna k druhé, přes všechno nevyřčené, co mezi nimi leží? Každá z nich je úplně jiná, a přesto dohromady tvoří dílky jedné skládačky – patří k sobě. Jejich příběh jsem prožívala s nimi a prohnalo se mnou tornádo emocí – od lítosti, přes pochopení a smutek, až po naději. Když měla Bonnie svůj boxerský zápas, připadala jsem si, jako bych stála v ringu vedle ní a fandila jí. Občas jsem cítila tíhu, kterou Avery nesla na ramenou, a i u Lucky – která se na první pohled jevila jako rozmazlený spratek – jsem věděla, že to je jen maska. Celkově si mě sestry Blueovy získaly.

Úžasný příběh, místy dojemný, napínavý a silný. Doporučuji přečíst:)

Musím říct, že se příběh rychle čte. Obsah knihy je o ctyrech sestrach.. Jedna ze sester umre, dozvidame se, ze vsechny sestry maji nejake trable a zavislosti a postupem se s tím vším perou. Přišlo mi to takové chvilkami nudné nic co by mě nadchlo.. Spíše se mi to začalo líbit až ke konci.

Tahle kniha byla opravdu jedinečná — bolela tím nejkrásnějším způsobem. Vztahy v ní byly napsané tak skvěle, že i když jsem se s některými scénami nedokázala úplně ztotožnit (nemám sestru a, jak stojí v poznámce, není to to samé jako mít kamarádky), působily neuvěřitelně skutečně. Způsob, jakým popisovala zneužívání návykových látek a dědičnou závislost, byl neskutečně silný a poutavý. Hned jsem si od autorky objednala další knihu!

Hodnocení: ⭐️⭐️⭐️⭐️ Sotva jsem dočetla prolog a první kapitolu, která byla věnovaná jedné z hlavních hrdinek, Lucky, hned jsem věděla, že tuhle knihu si zamiluju. Už v prologu nám autorka představí všechny sestry Bluovy a upřímně… když tam zaznělo, že Nicky byla výborná učitelka a že by z ní byla skvělá matka, a vzápětí právě ona zemře způsobem, který s tímhle tvrzením úzce souvisí, zůstala jsem úplně v šoku. Doslova mi spadla brada. Tenhle moment mě zasáhl hned na začátku a v tu chvíli jsem věděla, že mě čeká emocionální jízda až do poslední stránky. Každá kapitola mi postupně odkrývala další střípky ze života jednotlivých sester. Jejich neřesti, strachy, obavy, bolest i vzpomínky na milovanou sestru, která nakonec také bojovala se svou vlastní závislostí – jen trochu jiným způsobem než ostatní. Po odchodu Nicky se život všech sester obrátil vzhůru nohama. Lucky se ještě víc ponořila do světa večírků, alkoholu a drog. Bonnie pracovala jako vyhazovačka, ale po incidentu, při kterém zmlátila jednoho muže, začala mít strach z možných následků svého jednání. Obávala se, že se všechno obrátí proti ní, a proto raději utekla. Nakonec se znovu ocitla po boku svého trenéra Pavla, do kterého byla zamilovaná už od dětství. A pak je tu Avery, která se snaží udržet obraz dokonalé rodiny se svou ženou Chitti, přestože má čím dál větší obavy z jejich společné budoucnosti. V minulosti bojovala se závislostí na alkoholu a drogách a její následky ji pronásledují dodnes. Na terapeutických setkáních potká muže, vedle kterého jako by se jí život znovu začal barvit a ona měla pocit, že jí někdo konečně opravdu rozumí. Strašně se mi líbilo, jak se v knize jednotlivé příběhy sester prolínají. Každá kapitola se sice zaměřuje hlavně na jednu z nich, ale ostatní sestry do jejího příběhu přirozeně vstupují. Právě tohle mě na knize bavilo nejvíc. I když sledujeme jednu konkrétní sestru, vždy se objeví i některá z těch dalších, díky čemuž na sebe jednotlivé části krásně navazují. Líbilo se mi, jak přirozeně se příběh vyvíjel. Nic nebylo uspěchané a všechno mělo svůj vlastní čas. Na začátku se mohlo zdát, že je všechno v pořádku, ale postupně se ukazovalo, že pod povrchem se skrývá mnohem víc problémů. Jakmile se všechno začalo hroutit, příběh nabral úplně jiný směr. Najednou sledujeme, jak se sestry snaží vyrovnat s následky svých rozhodnutí a najít cestu zpět nejen samy k sobě, ale i jedna k druhé. Všechny sestry si prošly těžkým obdobím, i když každá úplně jiným způsobem. Autorka si dala záležet na tom, aby každá z nich měla svůj vlastní příběh, problémy i způsob, jakým se s nimi vyrovnává. Díky tomu na mě působily velmi uvěřitelně a nebylo těžké pochopit jejich jednání, i když jsem s nimi ne vždy souhlasila. Líbilo se mi, že žádná z nich nebyla dokonalá a každá si musela projít vlastním vývojem, než dokázala přijít na to, co ve svém životě skutečně potřebuje změnit. Jediné, co mi na knize opravdu vadilo, byly velmi dlouhé kapitoly. Ke konci jsem se v nich už občas trochu ztrácela a měla jsem pocit, že některé pasáže byly zbytečně natažené a v příběhu by se bez nich dalo obejít. Celkově ale knihu hodnotím velmi pozitivně. Byla to silná, emotivní a místy bolestivá jízda o rodině, ztrátě, závislostech a hledání cesty zpět k sobě i k ostatním.

Čtyři sestry. Čtyři neobyčejné příběhy. Příběhy o osudech sester Blueových, na které jen tak nezapomenete.