Recenze na knihu
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování Haruki Murakami

Znepokojivé, tak bych popsala pocity z knihy. Hlavní hrdina je tak pasivní, že mě to vnitřně dráždilo po celou dobu knihy, to jak neřeší nic a všechno přijímá, aby se nakonec, alespoň o něco pokusil.

Knížka se mi četla skvěle. První byl ptáček na klicek a norske drevo. U vsech knih mam pocit,ze muzsti hrdinove jsou vnimavi a tolerantní. Ze jim sice něco pořád chybí (sami se porad hledají ),ale umi zenam naslouchat .Takovy nedoceneni kladasove. Jinak knihy výborný.

Kniha tíživá, zvláštní. Navzdory extrémním pocitům, které ve mě budilo její čtení ji mohu jen doporučit. I jako prvotinu od Murakamiho. Tento styl psaní, pomalý, nenápadný není pro každého, chce to jistou trpělivost pro postavu a její činy.

Četla jsem už dřívě, ale nepovažuji tuto knhu za moc povedenou. Byla pro mě kniha, taková ...zvláštní.

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování, další z Murakamiho knih, které jsem přečetla. Příběh o chlapci, který si během střední školy vytvoří velmi dobré kamarády. Z počátku se zdá, že je jejich přátelství nerozlučné... Ale z jakého důvodu je Cukuru nucen se s přáteli přestat vídat? A jak tato skutečnost ovlivní celý jeho život? To se dozvídáme během putování Cukuruovým životem. Jedná se o příběh, který má hloubku, který přibližuje japonskou mentalitu, ale i to, jak dokáží určité životní události zanechat stopy v našem životě.

Murakami je jeden z mých nejoblíbenějších autorů a i tato nová kniha je obrovský zážitek i když není nejlepší z jeho knih. Myslím si , že nejlepší jeho knihou je Norské dřevo a nebo Kafka na pobřeží.

Murakamiho knihy jsou prostě jiné. Knihu mám přečtenou již dlouho, ale musela jsem o ní dosti přemýšlet. Celá kniha měla takové svoje pomalejší tempo a má v sobě něco, svoji atmosféru, styl jakým je psaná aj., co jsem doposud u jiných knih nezažila. Myslím, že se mi kniha líbila i více než Norské dřevo.

Další z Murakamiho dobrých děl.