Sklouzni se v dešti

Jedním dechem až do konce… po dlouhé době velmi dobra četba, doporučuji a to patřím mezi náročnější čtenáře… víc neprozradím, nechte si “chutnat”…

Na knihu jsem narazila úplnou náhodou, ale hned mě zaujala svojí anotací. Kniha je rozhodně čtivá, hlavní postava Lenka mi hned padla do oka a celou dobu jsem ji fandila, aby se brzo vrátila do běžného života. Přestože se děj celou dobu odehrává v psychiatrické léčebně, není to depka od začátku do konce. Příběh je psaný s humorem a nadhledem a vybízí k zamyšlení nad životem. Život v léčebně a jeho řád je detailně popsaný a příběhu to tak dodává autenticitu. Současně je i hezky popsané, jak každý člověk reaguje na problémy ve svém životě jinak a zároveň podobný problém může způsobit u každého jiné potíže a neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny. Za mě je to jedna z těch knih, u které si uvědomíte, jak můžete být rádi, že takovým problémům nemusíte čelit. A zároveň, jak ten člověk musí být vnitřně silný, aby se z těch psychických problémů vyhrabal. Knihu tak můžu doporučit a autorce tleskám, jak skvělou prvotinu napsala.

Na začátku knihy jsem si říkala, že je to uzdravování z deprese nějaké rychlé. Nepravděpodobné. No ale postupně jak jsem knihu četla dál a dál, tak to začalo jít správně do hloubky. Střídaly se emoce a bylo to skvělé čtení. Postavy mi přišly dobře napsaný. Suprově vykreslený chování jednotlivých pacientů a hlavně doktorů a sester. Úplně mě mrazilo. Sice jsem nikdy v blázinci nebyla, ale ani bych se tam nechtěla dostat. Akorát mi přišlo, že se odtamtud až moc lehce dostala. Protože já mám nějak zafixovaný, že jim nedovolovali mobilní telefony, … Moc se mi líbil přístup jejího přítele Martina, zato její manžel byl debil na druhou. Hezké bylo i ukázání, jak každý člověk reaguje na situace ve svém životě jinak. A třeba i stejný problém vyvolá u každého jinou nemoc. A i vypořádat se se svou nemocí musí každý po svém. Neexistuje jediný recept na štěstí. Od prostředka se Vám už kniha nechce odkládat. Konec je brilantní, rozpitvání chování hlavní hrdinky Lenky bylo fakt skvělé. Prostředí „blázince“ také hezky vybarveno. Jestliže je toto autorčina prvotina, tak já potřebuji číst další knihy od ní. Doporučuji.

Doporučuji, skvělá sonda za zeď psychiatrické léčebny.

Skvělá kniha, která dává člověku nahlédnout do duše, která je zraněná. Pochmurná atmosféra psychiatrického prostředí je vyvážená břitkými sebeironickými glosami a sarkastickým humorem. Mohu jen doporučit.