Po stopách moru

Skvělé dílo o černé smrti, a to nejen pro jeho vědeckou fundovanost, ale i díky autorově břitkosti, úspornosti, bystrému úsudku i černému humoru. S obdivuhodnou jasností nám dává nahlédnout do biomedicínské problematiky i historie a s fascinující přesností rozebírá vliv morové rány z roku 1348 na politiku i společnost. Norman F. Cantor, přední historik středověku, spojil nejnovější výsledky exaktních věd se zevrubným historickým bádáním a podařilo se mu tak rozptýlit mlhu věků a příběh černé smrti přiblížit čtenářům svěžím, poutavým a důvěryhodným způsobem. Studie Po stopách moru nabízí detailní pohled na řádění černé smrti v Anglii (i na evropské pevnině) a seznamuje nás s příběhy a osudy jednotlivých mužů i žen čtrnáctého století - rolníků, kněží, kupců i králů. Na stránkách své knihy představuje Cantor fascinující výběr nejrozmanitějších postav. Setkáme se zde - mimo jiné - s anglickou princeznou Joan, která cestuje do Španělska, aby se tam provdala za kastilského prince; s Thomasem z Birminghamu, opatem halesowenským, jenž jako moderní manažer pečuje o chod svěřeného opatství v dobách krajního ohrožení; poznáme trpký osud druhdy bohatého pozemkového vlastníka Johna le Strange, jehož panství černá smrt nejprve na kusy rozmetala, aby poté v dalších vlnách, při nichž se valila Evropou, nadobro smetla i jméno jeho rodu. Cantor ovšem také uvádí, že navzdory zkáze, jež činila z morové rány děsivou katastrofu, jíž padlo za oběť přes čtyřicet procent evropské populace, měla tato pandemie i svým způsobem blahodárné důsledky. Zhroucení starých pořádků způsobilo, že tam, kde donedávna vládlo církevní dogma, začalo se prosazovat nové exaktní myšlení. Černá smrt se de facto stala poslem intelektuální revoluce. I umění zaznamenalo bouřlivý rozvoj. Do módy přišly goblény a tapiserie, užívané jako závěsy, jež měly chránit domovy boháčů před údajně vzduchem se šířící nákazou, a na mor svým dílem také reagovala celá plejáda malířů. V neposlední řadě pak černá smrt přinesla i hluboké změny ekonomické: nástup poměrů, které Cantor nazývá turbokapitalismem - rolníci, kteří morovou ránu přežili, rychle bohatli a položili základy ke vzniku svobodného selského stavu v Evropě. Tyto a další příběhy se před zraky čtenáře vynořují z oparu nejtemnějších hrůz, částečně zahalené do vědou dosud neobjasněných záhad. Cantorův obraz světa černé smrti je provokativní i poutavý zároveň. Nejvýznamnější popularizátor středověkých dějin vytvořil fascinující a čtivé dílo.

Sdílet