Trh je, zdá se, zahlcen novými mladými autory a jejich debuty. Budu-li mluvit jen o těch českých, někteří jsou opravdu dobří! Namátkou například Jan Štifter či Lukáš Záleský patří zrovna k těm, kteří mě v poslední době hodně oslovili. Je jich samozřejmě víc, z čehož mám radost, ale zdá se mi, že se tak nějak pomalu a nenápadně zapomíná na ty, kteří také bývali mladí, jen o pár let dříve. Anebo už mezi námi nejsou. Vždyť dnešní literární tvorbě položili základ (možná) právě oni....
Protože nejenom prací je člověk živ, rozhodla jsem se, že si zahraji takovou hru. Vzala jsem českou abecedu a vybrala od každého písmene jednoho českého autora a jedno jeho dílo, které mě nějakým způsobem poznamenalo, případně je mám v knihovně. Někteří z těch, které jsem vybrala, byli (někdy zbytečně) kvůli tomu, že tvořili v jiné době, dokonce zavrženi - to ale ještě neznamená, že by měli být zapomenuti! I kdyby napsali jen jednu knihu, která kdy někoho zaujala, stojí za připomenutí.
Buddha (1968) Monografie o Buddhovi je považována za jeden z jeho nejserióznějších a nejhlubších filosofických portrétů vydaných v češtině. Pro mě je to inspirace a studnice informací.
...poučení, které každý člověk naší současnosti může v Buddhově hlubokém myšlenkovém usilování nalézt, umožní mu v prvé řadě jednu věc, která je často nejpotřebnějším předpokladem všeho dalšího: uvidět dosud nevyřešený problém světa a člověka jasně, bez předsudků, bez přítěže tradic, bez okovů doktrín...
Mezivěk (1981) Nádherná melancholická poezie. K této publikaci mám osobní a hodně sentimentální vztah, a nejenom proto, že ji ilustroval můj jmenovec Martin Wielgus. Bohužel, už ji asi neseženete – leda v antikvariátu.
Spalovač mrtvol(1967) Psychologický hororový román. Slavný příběh o podivínském spalovači mrtvol. Pamatuji se, jak jsem byla zděšená a filmové zpracování, které patří ke zlatému fondu české kinematografie, mi ještě dodalo.
G
Jiří Grossmann (1941 – 1971)
Besídka zvláštní školy (1969) - Vtipné povídky, které Grossmann vymyslel společně s Miroslavem Šimkem. Patří určitě do každé knihovny. Pro mě byly svého času téměř kultovní.
Úděl umělce (1998) - Souhrnný pohled na Marcela Duchampa, významného surrealistického umělce, je výsledkem mnohaletého autorova studia. Velice přínosné dílo pro ty, kteří se o výtvarné umění zajímají.
„Co se nazývá avantgardou dnes, se zatím stalo oficiálním uměním; a nejenom to: chce jím být. Místo avantgardy, má-li toto slovo mít ještě nějaký smysl, může být jen v budoucnosti. Umění mostem, který spojuje to, co je zde a nyní, s tím, co je nikde a nikdy.“
Nejen černé uniformy (1963) Dílo známé spíše pod názvem Atentát na Reinharda Hendricha (1979) - Vzpomínky pamětníků útoku Reinharda Hendricha. Ohromně záslužná práce. Nekonvenční zpracování a přitom čtivé. A jedno z mála děl, na toto téma, které je skutečně věrohodné.
Nebeští jezdci (1964) - Román o životě českých bombardovacích letců ve Velké Británii za 2. světové války s autobiografickými prvky – autor byl také letec. Tato knížka je moje srdcová záležitost – sama jsem párkrát za kniplem seděla – ale doporučuji jí všem.
Český sen (1953) - Sbírka básní, kterou si pamatuji nejvíc, i když odborníky za nejlepší považována není. Přesto je Josef Kainarmoje krevní skupina, už pro jeho spojení s hudbou. A uznejte sami, kdo by neznal báseň Stříhali dohola malého chlapečka, zhudebněnou Vladimírem Mišíkem...
Trilogie o osudech tří židovských žen: Colette: Dívka z Antverp(1992), Tanga: Dívka z Hamburku (1992), Lea: Dívka z Leeuwardenu (2000). Tři silné příběhy statečných žen a jejich boj o přežití v koncentračním táboře. Měly by být povinnou četbou – skutečně stojí za to.
Katedrála (1994) - Kniha o Svatovítské katedrále. Zdeněk Mahler mluví o tom, že takový symbol státnosti, ať už patří komukoliv, by měl lidi spojovat, nikoli rozdělovat. A já mu dávám za pravdu.
Jak se dělá chalupa(1968) - Knížka není návodem, nýbrž přiznáním, jak se dělá chalupa. Četla jsem ji, když jsem vlastnila chatu a hodně mě pobavila. A také uklidnila...
„Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že vypravěčem. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Kdyby v nějaké zemi ubývalo hlíny, mizeli by hrnčíři. A vypravěčů ubývá po celém světě proto, že mizí posluchači. Ono totiž vyprávět je těžké. Skoro tak těžké, jako naslouchat. František Nepil je rozený vypravěč, ne snad povoláním, ale posláním. Když se ozve jeho hlas, zabrání to člověku spěchat. A teprve potom pochopíme, že jsme vlastně nikam nespěchali a čas, kdy jsme se zastavili s Františkem Nepilem, byl časem dobrým a požehnaným.“ (Miroslav Horníček)
Když v ráji pršelo(1972) - Nadčasový a dojemný román o lásce, přenesené z Prahy na šumavskou samotu. V mém věku dospívání jsem v této knize doslova ležela. Zrcadlila totiž přesně moje tehdejší rozpoložení.
Přestřelka (1964) - Válečná próza o moravském pohraničí, milostný vztah mladého pohraničníka a stíhání ilegálních uprchlíků. Jan Procházka je mistr pera.
Z Hrdlořez do Ďáblic (posmrtně 2006) - Soubor experimentální poezie, textů písní, říkanek, pohádek, minipovídek, cestopisů, korespondence a autobiografických esejů. Underground v celé své kráse. I ten do literatury patří a každý by si z něj měl přečíst aspoň něco.
R
Jaroslav Rudiš (1972)
Nebe pod Berlínem (2002) - Rockové příběhy pražského učitele v berlínském metru. Román, který si Cenu Jiřího Ortena určitě zaslouží.
O letadélku Káněti(1957) -Dobrodružství Vojty, Anežky a Pepíčka na malém venkovském letišti. Jejich příběhy jsem si četla a ilustrace Heleny Zmatlíkové prohlížela se svým synem, když byl malý. Je to skutečně půvabná knížka.
Lovci mamutů (1918, současná podoba 1937) - Asi nejslavnější autorův román o životě pravěkých lovců. Na Kopčema a Mamutíka nikdy nezapomenu a ilustrace Zdeňka Buriana nemají konkurenci.
T
Pavel Tigrid (1917-2003)
Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu (1988) – Fiktivní rozhovor muže – francouzského emigranta – s dívkou z Československa u Jaderského moře. Třináct večerů a odhalení skutečné historie naší země. Kdo její minulý režim zažil, bude jen přikyvovat, kdo ne, bude se možná divit.
Hrdina obou pólů: život Roalda Amundsena (1943) -Románový životopis Roalda Amundsena. Příklad uskutečnění mladých snů. Kniha je už stará a na stylu je to trochu vidět, přesto však zůstává jednou z mých nejoblíbenějších.
Uctivý kolotoč(2013) - Rozhovor s Karlem Hvížďalou a nové texty. Balzám nejenom pro intelektuály. Navíc doplněn Wernischovými dosud nepublikovanými básněmi a jeho vlastními kolážemi a fotografiemi. Svým zpracování jde téměř o bibliofilii.
Hospoda u cesty
V altánu u potoka,
Ve vůni borové smůly a zvětralého piva / Chtěl jsem jen posedět
Aby se pomstil, unesl jejich dceru – baletku Nessu. A tak jako Zvíře ze slavné pohádky podléhá Mikolaj kouzlu Krásky, své malé baletky, která teď tančí jen pro něj...
Mluvicí Kniha plná nesmyslů z edice Kouzelné čtení je zábavná kniha pro děti od 5 let, ve které budou malí čtenáři spolu se čtveřicí dětí objevovat spoustu legračních popletenin.
