Ladislav Fuks byl mistr psychologického románu, autor, který dokázal popsat hrůzu nikoli křikem, ale tichem. Jeho próza je jako pomalu se utahující smyčka - nenápadná, důsledná, neúprosná. Psát začal poměrně pozdě, ale už jeho první román Pan Theodor Mundstock (1963) ukázal, že česká literatura získala jedinečný hlas.
Fuksovo dílo je pronikavou studií strachu, manipulace, viny a osamění. Ať už jde o židovského úředníka čekajícího na transport, o chlapce v temné atmosféře Spalovače mrtvol, nebo o paranoidní hrdiny jeho dalších knih, vždy se jedná o hluboký ponor do lidské duše v krajní situaci. Hrůza u něj nikdy není prvoplánová - plíží se stíny, zrcadlí se v detailech, vibruje mezi řádky.
Ladislav Fuks byl vypravěč s vytříbeným jazykem a smyslem pro literární kompozici. Byl citlivý k době, ve které žil, ale zároveň nadčasový - jeho knihy působí aktuálně i dnes, kdy se znovu ptáme, co všechno je člověk schopen obětovat, aby přežil - a co tím ztratí.