Hned na začátku si mě autor získal svým neokoukaným způsobem vyprávění. Nebojí se popisovat věci přímo ( ať už se jedná o nějaké to násilí, zabíjení nebo erotickou scénu ) a na nic si nehraje. Podařilo se mu vytvořit komplexní a velice propracovaný svět a při tvorbě svého universa nezapomněl ani na postavy. Každá má svůj originální příběh, vlastní motivace a cíle. Velice snadno si je tak zapamatujete. Hlavní hrdinka Mia, jejíž minulost se v příběhu postupně odkrývá, je mistrně napsána. To, že dokáže do scény neohroženě napochodovat, ale přitom to nutně nemusí znamenat jisté vítězství, je velice osvěžující. Stínového kocoura Pana Laskavého jsem si zamilovala téměř okamžitě ( líbil se mi jeho popis ne-kocour/koukal ne-očima ). Četných poznámek pod čarou jsem se zpočátku obávala, ale nakonec mě Jay Kristoff s definitivní platností utvrdil v tom, jak moc má tento svět promyšlený. Učení v Rudé církvi mi evokovalo Bradavickou školu jen v temnějším hávu. Kniha je plná skvělých myšlenek, sarkasmu a nových nápadů. Zvrat byl nečekaný a posledních sto stránek jsem zhltla jedním dechem. S ohledem na to, že autor dle svých vlastních slov na šťastné konce moc nevěří, jsem velice zvědavá, jakým směrem se příběh bude odvíjet dál.