Z popela

O tom, že severští autoři umějí víc než krvavé krimipříběhy, už knihomolové vědí své. Všem se teď představuje další z nich, Alex Schulman. A hned přímo šokujícím příběhem »rozbitého dětství a neodvratného rozkladu jedné rodiny«. Bravurně pak titul do audioknižní verze převtělil Ondřej Brousek. „Nad osudem trojice bratrů se neubráníte slzám: nad muži, kteří se z nich stali, nad chlapci, jimiž bývali, i nad tím, jak krutě přišli o dětskou nevinnost. Úžasné, tíživé, nezapomenutelné,“ zhodnotil knihu jiný mistr pera, Fredrik Backman, autor bestsellerů Úzkosti a jejich lidé a Muž jménem Ove. Nemýlí se ani v nejmenším. Kniha, která se zpočátku jeví jako milé vzpomínání na přerod z chlapectví do mužství, je ve svém rozuzlení zdrcující. Při jejím čtení a zejména poslechu audioknižní verze doslova cítíte fyzickou bolest kdesi uvnitř. Vchází přitom opatrně, po špičkách, plíživě... Aby pak udeřila s razancí, před níž není úniku. A ve službách příběhu přichází se svým dalším „touchdownem“, tedy po našem trefou do černého, Ondřej Brousek pečlivě vyladěn režisérem Michalem Burešem. Brousek už má za sebou na poli mluveného slova neméně skvělou knihu Vyvolávač deště Johna Grishama či Kočku a město od Nicka Bradleyho. Ale zpět k příběhu sepsaném Alexem Schulmanem, švédským spisovatelem a novinářem, jehož první román Z popela (2020) se okamžitě po vydání stal ve Švédsku bestsellerem a autorská práva se prodala do třiatřiceti zemí. Naštěstí včetně Česka. Jak už jsme uvedli, Brousek je pro ni (nomen omen) skutečně vybroušeným vypravěčem. Plynule zvládá klukovské polohy, v nichž servíruje nevinné součásti příběhu a navazuje dospělým projevem odrostlých bratrů. Vystihuje onu zvláštní atmosféru vzpomínek, v nichž bodá občasný osten marné snahy o rodičovskou náklonnost či násilně bortí zdánlivě krásný okamžik nečekanou ránou. Brousek provází čtenáře postupným prozřením, v němž již zmíněnou bolest rozkládá pomalu a ladně jako hedvábný kapesníček. Tohle byste nečekali! – sděluje ve chvíli, kdy to skutečně nečekáte. Z popela je příběh, který vám sevře hrdlo, zaútočí na největší emoce. A Brousek to všechno mistrně servíruje, jako by se nechumelilo. Přesně tak, jak si to zřejmě spisovatel přál, když podobně skládal slovo za slovem. „Z popela“ tak vystupují osudy, které dlouho nedostanete z hlavy. Hodnocení: 95 %

Během čtení jsem pořád čekala na ten okamžik, kdy se vyjasní, co se vlastně stalo, že to rodinu tak poznamenalo a pak mě ta jedna věta úplně změnila pohled na knihu. Ze začátku to bylo až takové nostalgické vzpomínání na dětství, i když někde v podvědomí člověk tuší, že je zatím něco víc a pak bum a úplně mě to rozsekalo.

Velice zajímavý příběh. Byl to můj první thriller. Takové zmatečné a až ke konci to začalo dávat smysl a souvislost. Hodně depresivní. Hodně detailů. Takový životopis.

Poněkud depresivní, ale líbilo.