Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě

Takové nijaké, ani zle ani dobré.

Příběh Lucie, která od rozvodu se svým manželem přemýšlí nad svým životem, manželstvím i bývalým manželem. Popisuje situace, které jsou pro ni nové. Některé bolavé, jiné až komické. Potřebovala jsem něco jednoduchého, milého, odpočinkového a přesně to jsem od této knihy dostala. Budete ji mít přečtenou za jeden večer, ale je v ní toho spoustu… Není tu žádný velký děj, i když příběh určitý vývoj má, ale spíš je to rozjímání nad stavem života hlavní hrdinky. Myšlenky a postřehy jsou ze života a díky nim se v příběhu můžete třeba i sami najít. Krátké kapitoly, jednotlivé příhody a zážitky, nám ukazují ucelený obrázek o tom, jak Lucie vnímá své manželství a svůj život. Díky tomu, že jsem v podobném věku jako hlavní hrdinka, mi to přijde blízké a dokážu se do ní dobře vcítit. Je to úsměvné i dojemné, milé, i když o vážných věcech. Díky knize se dostaneme do Argentiny, krásné, energické prostředí. Co mám v příbězích ráda, tak zmínky o jiných knihách a o lásce k nim, a i to tady najdeme. Jsou tu použity krásné věty, nádherné myšlenky, čtení jsem si opravdu užívala. Celkově mi bylo v příběhu dobře a myslím, že je to kniha, kterou si v budoucnu ještě přečtu.

Na mě to zapůsobilo jako kdyby místo kamarádky přišla kniha a já místo abych poslouchala tak jsem četla. Takže i tak se dá napsat trochu jiná, ale dobrá kniha.

Nečekejte typický příběh. Jde spíše o myšlenky a dojmy ženy po rozvodu, kdy se učí žít bez své druhé polovičky, přemýšlí nad celým manželstvím, pokouší se jít dál a dělat věci, co manželstvím "ztratila". Ne každému taková kniha sedne, ale určitě bych ji nezavrhovala. Má to čtenáři co dát, pokud ji čte "ten správný". Má své kouzlo a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.