Eli: queer romance plná bolesti i ryzí lásky | RECENZE
Tahle kniha se ke mně původně dostala jen proto, abych ji předala někomu z...
Kniha ( měkká vazba )
251 Kč s DPH
Běžně 280 Kč
Nápověda
Jsme transparentní
Při zaslání zboží balíčkem
K nákupu nad 1699 Kč dárek zdarma v hodnotě 198 Kč
Stalinova baletka - Příběh odvahy a boje o přežití v sovětském Rusku
Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk. V sociologii spojil Dahrendorf tuto představu s konceptem… Přejít na celý popis
Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk. V sociologii spojil Dahrendorf tuto představu s konceptem sociální role, který podrobil rozsáhlé kritice.
V první kapitole knihy Jedinec a společnost sledují Jakub Mlynář a Miroslav Paulíček proměny uvažování o lidském jedinci v dějinách sociologického myšlení od jeho počátků do současnosti. Pozornost věnují významným postavám 19. a 20. století s cílem ukázat, jak se v jejich dílech zobrazuje napětí mezi svobodou a determinovaností, egoismem a altruismem, racionalitou a iracionalitou. Druhá kapitola od Marka Německého je zaměřena na vývoj názorů amerického sociologa Talcotta Parsonse. Ze sociologů 20. století to byl především on, kdo teoreticky rozpracoval a do značné šíře rozvinul problematiku aktéra a sociálních rolí. Kontrastní alternativu vůči Parsonsovu přístupu představuje soudobá analytická sociologie, kterou ve třetí kapitole představuje Tomáš Diviák. Čtvrtá kapitola se vrací k pojmu sociální role.
Toto téma bylo v průběhu 70. let 20. století odsunuto stranou a pozornost tehdejších sociologů se obrátila k problematice aktérství. Jiří Šubrt ukazuje, že i přes tento posun je užitečné se pojmem sociální role znovu zabývat, neboť může být klíčovým pro řešení protikladu mezi sociologickým individualismem a holismem. V poslední kapitole se pak J. Šubrt vrací k základní otázce, která prolíná všemi probíranými tématy a týká se vztahu jedince a společnosti.
Podkladem pro kritické zkoumání se zde stává koncepce P. L. Bergera a T. Luckmanna.
Kritická diskuse s jejich přístupem se autorovi stává v závěru knihy odrazovým můstkem pro pokus o nastínění nové koncepce aktéra, která vychází z propojení Durkheimových a Parsonsových inspirativních idejí.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Tahle kniha se ke mně původně dostala jen proto, abych ji předala někomu z...
Nestihli jste naše žhavé literární odpoledne na Masarykově nádraží, nebo...
Pokud nevíte, zda sáhnout po „nové Lukáškové“, váš osobní...
Po dočtení poslední knihy, která byla na můj vkus až příliš...
Už jste také někdy spadli do pasti algoritmu sociálních sítí? Znáte to....
Ne vždycky má člověk chuť vyrážet na nákup do obchodního centra. Někdy...
Pokud jste unavení ze všech těch varování, že světu hrozí atomová válka...
Od letošního CinemaConu už uběhlo pár týdnů, ale moje nadšení z...
Po knize Pošta Jindekde jsem sáhla hlavně proto, že mám tvorbu Emily J....