Co nevíš

Tak, tuto knihu jsem měla přes dva měsíce rozečtenou, tak jsem si řekla, že to dočtu. Ze začátku to bylo pěkné, napínavé a vypadalo to na dobrý děj s příběhem. Ale trvalo mi to tak dlouho, protože jsem byla zklamaná. Pak to to ustalo na mrtvém bodě. Děj nebyl tak záživný jako na začátku. Četla jsem to tak pomalu, že je to snad první kniha, která mi takhle dlouho trvala. Zklamání. Sice jsem stále nevěděla, kdo je plagiát. Pár podezřelých jsem měla, ale na poslední chvíli, na poslední moment, mi došlo, kdo to je. A mohu říci, že když jsem si ten přehrála v hlavě, co se vše dělo, tak žádný šok, žádné překvapení se nekonalo. Kdybych byla začtená opravdu hodně, tak buď bych v šoku byla, a nebo by mi to došlo i dřív. Ráda se bojím, jsem napnutá, ale tady ani jedno se nekonalo. Prostě zklamání a za mne knihu bohužel nemohu doporučit. :( A k postavám, Sammie mi vadila hodně. Chápu, že kvůli své kariéře udělá cokoliv, ale ta její snaha, nebo mi i chvílemi přišlo, že se lituje, vnucuje atd...A to mi na ní hodně vadilo. Gloria. Té mi bylo líto. A mohu říci, že přeci mě překvapila. Patřila mezi ty, které jsem si oblíbila. Nebo oblíbila, nevadila mi jako postava ani její charakter. Udělala dost chyb, ale zase tomu rozumím. Sama nevím, jak já bych se v její situaci zachovala. A i když s chybami a bez emocí, byla na té správné straně. Loren. No, tady by se dalo spekulovat o jeho psychické stránce. Ale zase mi až tak nesympatický nebyl. Byl svůj, ale i když s nikým nevycházel, tak s jedním přeci tvořil přátelský vztah a ne jen jednou mu pomohl. A jako poslední Hoskins. Ten patřil taky mezi mé oblíbené postavy. Měl své mouchy i problémy, ale nebyl špatný. Jen věci řešil špatnou cestou. Ale i když postavy docela byli super, tak ani ty postavy ten děj - příběh nepovýšil na stupeň vítězů. Škoda.