Civilizace starověkého Středomoří I. + II. díl

I. dílKolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis, Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, jejichž spojnicí je Středozemní moře a které již před tisíciletími vytvořily první státní útvary lidských dějin, zformovaly svá společenství a sociálně ekonomické struktury, rozvinuly svůj tvůrčí potenciál ve škále nejrůznějších oborů vzdělanosti, vědeckých disciplín a druhů umění. Z kulturního dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců vzešel evropský středověk a novověk a lidstvo z něj čerpá v mnoha oblastech dodnes. Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání a seznámili ho s nesmírným kulturním bohatstvím minulosti. Těžiště jejich syntetického výkladu spočívá v tzv. politických dějinách, jež umožňují poznat vzájemné příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy. Vyváženou pozornost věnovali ekonomickým a sociálním otázkám i kulturně historickému vývoji v jeho hlavních jevech a projevech. Na nich zdůrazňují jejich rozmanitost, specifičnost a různorodost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění jednotlivých oblastí i epoch a současně sledují a dokumentují vzájemné souvislosti, přejímání motivů, aspektů a tvarosloví a jejich další rozvoj. V dějinách naší historiografie je nemnoho děl srovnatelné šíře a hloubky záběru, analytické preciznosti a serióznosti argumentace.Toto „opus magnum“ spatřilo světlo světa poprvé před třiceti lety a zaznamenalo nebývalý úspěch u odborné i široké veřejnosti. Čas, jenž mezitím uplynul, je povznesl do kategorie klasických děl, jejichž účinek neslábne a vzdělanostní hodnota nepomíjí. II. dílUniv. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (nar. 1923) je doyenem české historické vědy a v oboru studií o antickém starověku ji na domácím i mezinárodním foru významně reprezentuje již déle než půl století. Je autorem mnoha studií publikovaných v domácím i zahraničním tisku (vydaných i knižně Opera minora, I, II), autorem i spoluautorem řady učebnic dějin starověku (Dějiny starověkého světa) a encyklopedických i monografických publikací o historických etapách a problematice antického Řecka a Říma (Raná řecká tyrannis; Pannonie a počátky krize římského impéria; Sparta a její sociální problémy; ABC světových dějin; Zrození řecké civilizace; Řecko mezi Makedonií a Římem; Civilizace starověkého Středomoří; Encyklopedie starověkých dějin; Tabula imperii Romani), trilogie o starořeckých dějinách (Zrození evropské civilizace; Kolébka demokracie; Svět helénismu), biografií význačných osobností starověkých dějin (Spartakus; Solón; Démosthenés; Polybios a jeho svět). Mimoto překládá ze starořecké literatury a pro Antickou knihovnu přeložil vybrané autory v antologii Nejstarší řecká lyrika, Démosthenovy Řeči na sněmu, Aristotelovu Athénskou ústavu, soubor Polybiova historického díla Dějiny I, II, III, IV a Plútarchova pojednání O politické činnosti. Univ. prof. PhDr. Jan Burian, CSc. (1929-2011) byl klasický filolog a historik antického starověku širokého badatelského a tvůrčího záběru. Zabýval se dějinami antického Říma, především císařským obdobím, a šířeji i obecnými dějinami starověku. Působil jako vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě UK (1953-1964) a později na univerzitě v Bratislavě (1991-1995) a Trnavě (1995-2010). V letech 1964-1990 pracoval v Čs. akademii věd, zprvu v Historickém ústavu (1964-1970), poté v Kabinetu pro studia řecká římská a latinská. Výsledky své plodné badatelské práce publikoval v odborných periodikách a sbornících doma i v zahraničí a v řadě samostatných i kolektivních knižních publikací (Evropské rudné doly za římského císařství; Caesar; Hannibal; Řím. Světla a stíny antického velkoměsta; Zánik antiky; Cesty starověkých civilizací; Dějiny pravěku a starověku; Záhadní Etruskové; Publius Ovidius Naso; Civilizace starověkého Středomoří; Tabula imperii Romani; Římské impérium. Vrchol a proměny antické civilizace; Pozdně římská biografie). Mimoto se věnoval i překladatelské činnosti, jejím plodem jsou spisy latinských historiků vydané v edici Antická knihovna: Hérodiános, Řím po Marku Aureliovi; Portréty světovládců I, II; Synové slávy – oběti iluzí; Appiános, Zrod římského impéria a Krize římské republiky.

Sdílet