Sítě. Tři ženy v pasti nízkého sebevědomí

Zájem o problematiku víry a psychiky zúročila Petra Dvořáková i ve své novince Sítě. Do témat se ponořila s opravdovou vervou. Nevyřčeným mottem knihy je přesvědčení, že člověk je zranitelný jen do té míry, do jaké sám sobě nevěří. Každý z příběhů se odehrává v jiném prostředí.

Tři různá prostředí

První vás zavede do ordinace psychoterapeuta, druhý do života současných věřících a třetí poodhalí kontroverzní záležitosti ze zdravotnictví. Ani v jednom případě jsem neměla problém věřit autorce, že má znalost veškeré problematiky pod palcem. Kromě zajímavých psychologických příběhů ženských postav se čtenář jako bonus dozví mnoho zajímavostí.

To nejlepší na začátek? Proč ne. Knihu otevírá hned ten nejzdařilejší příběh tak tohle jsem já. Učitelka Kristýna vyrůstala bez matky, a proto je vázaná na svého otce. To je trnem v oku jejímu novému příteli Jáchymovi. Předchozí manželství jí ztroskotalo a ona se bojí, že ztratí další vztah. A proto dělá neustále ústupky a z každé špatné situace viní sama sebe. Jáchym je sice pozorný a pečuje o jejího syna, ale vždy musí být po jeho. Svou partnerku přesvědčí k návštěvě terapeuta, protože mu vadí její nízké sebevědomí.

Pomoct sám sobě

Terapie ale odhalí nejednu nepříjemnou pravdu. V nerovném vztahu začne přibývat čím dál víc nesrovnalostí a čtenář musí tápat, na čí straně je pravda. Poslední stránky jsem samou zvědavostí doslova hltala. Tak tohle jsem já je vyprávění o ženě, která na ostatní působí víc křehce, než se sama uvnitř cítí. Nízké sebevědomí ji někdy překáží a zaslepuje, ale nejde o žádný extrém. Myslím, že nejeden čtenář se v jejích pocitech dokáže najít.

Nejzajímavějšími momenty pro mě byly kapitoly psané z pohledu terapeuta. Ukazují, že ani doktoři nejsou neomylní a občas si neví rady. Kristýnin příběh je hezkou ukázkou toho, že druzí nám mohou podat pomocnou ruku, ale ten nejdůležitější krok ke změně je vždy na nás.

Roztáhnout křídla a letět

Hrdinka další novely ještě jednou letět Karolína je unavená ze svých třech dětí a do toho čeká čtvrté. Její manžel Standa si nese následky výchovy rodičů – kvůli přísnému otci se cítí nejistý. Možná z toho důvodu se nečekaně obrátil na křesťanskou víru.

A to tím nejhorším možným způsobem. Stává se z něj fanatik, který novému náboženství podřídí naprosto vše. Rozklad jejich manželství je popsaný zvláštním způsobem. Jednak korespondencí Karolíny a faráře Ambrože, který jí nahrazuje terapeuta a provází ji všemi těžkostmi.

Mezi tím jsou vložené promluvy Standy, které pronáší na setkávání křesťanských rodin. Čtenáři bude běhat mráz po zádech z vědomí, jak snadno lze zaslepit rozum a změnit člověka od základu. A jak je fanatismus nebezpečný. Obzvlášť pro ty, co trpí nízkou sebedůvěrou.

Zákeřná touha po moci

První dvě novely spojují sympatické hrdinky, kterým po celou dobu budete držet palce. Naďa ze třetího, nejsmutnějšího, příběhu kdyby byl jen můj je ale jiná. Nízké sebevědomí se u ní promítlo tím nejzhoubnějším způsobem. Nezná svoji cenu a tak se neustále snaží porovnávat s ostatními. Závidí a nenávidí všechny kolem sebe. Zprvu se zdá, že má dobře našlápnuto. Stane se zdravotní sestrou, pomáhá lidem. Jenže jí jde od začátku především o to, aby měla nad druhými moc.

Nakonec se nechá unést představou, že jediné, co může změnit její život, je plastická operace prsou. Když se k ní odhodlá, zjistí nepříjemnou skutečnost, která jí obrátí život naruby. Novela kdyby byl jen můj na mě působila hodně nepříjemně, ale zároveň je emocionálně nejsilnější částí knihy.

Reálná dramata

Zavede čtenáře do každodenní reality nemocničního prostředí, kde pacient znamená jen „kus masa“ a kde lidé umírají v tichu chodeb, protože na sále je to nepřípustné. Poukazuje na problém korupce, vlivu marketingu a další medicínské nešvary. Nic není černé ani bílé, a proto nejde říct, že by Naďa byla jen špatná. Její příběh vzbuzuje řadu otázek, v jednu chvíli vám jí bude líto a v další nebudete chápat, jak může být tak vypočítavě zlá.

Pro současnou českou literaturu mám slabost. Mám pocit, že tuzemští autoři dokážou nevídaně schopně vyprávět reálná dramata, která je snadné prožít spolu s hrdiny. Nejinak tomu bylo i v případě Sítí. Petra Dvořáková vyniká schopností vykreslit postavy v celé barvitosti. Budete svědky jejich minulosti, rodičovských křivd a dokážete pochopit, co a proč zlomilo jejich charakter. Traumata, která líčí, nejsou ničím výjimečná. Situace, do kterých se hrdinky všech tří novel dostávají, se můžou přihodit komukoliv z nás. A právě v tom spočívá jejich síla. Budete jim věřit.