Ztraceny v Paříži (poškozená)

Moc jsem se těšila na Paříž, dvě časové linie a tajemství,které vyjde ven. To všechno jsem v knížce našla, ale poslední čtvrtina byla tak rychle useknutá, příběh nedošel tak nějak do očekávaného finále. Postavy nedostaly takový prostor, no škoda.

Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, přišlo mi, že se děj zbytečně protahuje, ale nakonec to stálo za to!

K narozeninám jsme si se ségrou vzájemně vybraly knížky a tohle je další z našeho výběru. Zaujala nás hlavně kvůli Francii, kterou bychom obě jednou rády navštívily. V knize se prolínají dvě dějové linky. Jedna z minulosti (1927–1940), kdy sledujeme deníkové zápisky prababičky Ivy. Tyhle zápisky ale v určité chvíli končí a zůstává otázka: jak to vlastně bylo dál? Odpověď přichází až úplně na konci knihy. Druhá linka se odehrává v současnosti a hlavní postavou je Hannah. Je to žena, která pracuje jako průvodkyně po místech spojených s Jane Austenovou. Její vztah s matkou není ideální, ale po úmrtí babičky obě společně zdědí dům. Hannah se do vyklízení nijak nezapojuje, a tak právě její matka nachází na půdě prsten, klíče, darovací smlouvu k bytu v Paříži a kousek novinového výstřižku. S tímto pokladem se zničehonic objeví u Hannah, která její návštěvu moc neuvítá… ale nakonec se spolu vydají na výlet do Francie. Ukáže se, že dům opravdu existuje, ale vypadá to, jako by se v něm zastavil čas. Pokud si myslíte, že tím příběh končí, jste na omylu. Během dalšího čtení se postupně odhalují informace z rodinné historie, dočkáte se drobné prohlídky Paříže a především uvidíte, jak může vzniknout nový začátek...nejen v rodině. Kniha se četla poměrně svižně, nejvíc mě bavily deníkové pasáže od Ivy, které dodávaly příběhu pěknou dynamiku. Celkově mi ale děj přišel dost poklidný, bez větších zvratů, a neřekla bych, že to byla knížka, u které bych si řekla „wow“. Některé linie by si zasloužily více prostoru. Například vztah mezi Marly a jejím přítelem, nebo nově objevené rodinné vazby. Ale i tak to bylo milé, odpočinkové čtení, které příjemně pohladí po duši. Hodnocení: 3,5/5

Hlavná príbehová linka ušla, ale spusta nelogickosti, a rozporuplnosti mi kazila celkový dojem. Postavy nemastné neslané, zaslúžili by si viac.

Nic moc, je to dost nuda.