Ulice na konci světa/Strasse am Ende der Welt

V okamžiku, kdy pravěký člověk učinil první pokus o přetvoření mrtvé hmoty ve hmotu nosnou, učinil tím nejen první kulturní a existenčně relevantní krok, nýbrž pravděpodobně nejdůležitější civilizační krok vůbec. Až do nedávné doby to byla především konstrukce - t. j. důsledné spojování jednotlivostí ve smysuplný celek - která byla jak technickým předpokladem veškerého kulturního lidského konání, tak i zárukou "dobré a pravdivé" formy. Architektura je uměním a vědou zároveň, a konstrukce je jak racionálním nástrojem umožnujícím praktickou realizaci díla, tak i prostředkem k vyjádření jeho iracionálního rozměru. Akční rádius konstrukce se neodehrává pouze na stránkách technických příruček, nýbrž v širokém rozpětí mezi poznanými fakty a hypotetickou spekulací. Konstrukce v plném rozsahu svých možností je všeobecně platným tvurčím principem ovládajícím mikrokosmos a makrokosmos poznaného světa. Pochopení tohoto principu je právě dnes, kdy architektonická tvorba se přibývající měrou vyčerpává v právě tak krátkodobých jako libovolných módních kreacích, aktuálnější nez kdykoliv předtím.Princip konstrukce je tématem deseti bohatě ilustrovaných statí, které přinášejí jak pohled na výběr z autorova díla, tak i na jeho osobní přístup k otázkám konstrukce a teorie formy.

Sdílet