Sirotčinec v údolí (Defekt)

Jeden z nejlepších literárních hororů vůbec. Philip Fracassi by si zasloužil mnohem větší pozornost a nakladatelství Gnóm! taktéž.

Po Sacculině se mi dostává do ruky Sirotčinec v údolí a vážení čtenáři... čekal jsem úplně něco jiného, ale tohle, tohle mi rozhodilo sandál hned od začátku. Mrazivý průvan v chodbách, ledová podlaha a pocit studených prstů přejíždějících za ušima, po zátylku, po páteři až na paže. Na stěnách poskakuje třepotavé oranžové světlo petrolejové lampy. Strach svírá hrudník, dřevění vám nohy a to není to nejhorší a stále se to stupňuje. Autor bravurně přikrmuje atmosféru, kterou cítíte na každé stránce. Cítíte se být součástí příběhu, jste součástí sirotčince. Kručí vám v břiše a jste hladový po dalších stránkách. Přísně chování kněžích, hladovějící chlapci trestaní za každou maličkost. Ale to není to nejhorší, to teprve přijde. Ten strach z nepoznaného, neznámého dá chlapcům ze Sirotčince v údolí pořádně zabrat.

Musím říct, že se jedná o skvěle zpracovaný horor. Při čtení jsem měla pocit jako bych sledovala film. Spolu s knihou Ďáblův hřbet patří do mého top výběru.