Organizovaná (většinu času)

Nám ženám je od dětství vštěpováno, že když nebudeme mít perfektně uklizeno, uvařeno, nebudeme dobrou manželkou, matkou, milenkou. K tomu je na nás tlak ze sítí, kde je vše dokonalé, jenom my ne. Jaktože má všechno doma sterilně uklizené, k tomu makeup jak od vizážistky, vlasy od kadeřnice, dokonalá matka, která vše vyřeší v klidu. K tomu stíhá svou práci. Prostě dokonalost sama. V této knize se podíváme pod povrh a hlavně se podíváme do našich duší. Z knihy vychází klid, pohoda a uvědomění si, že nemusíš. Nemusíš být dokonalá. Nemusíš být dokonalá hlavně pro sebe. Uvědomit si, že je to tvoje domácnost, tvoje pravidla a tvoje rodina a ač se to nemusí někomu líbit, tak je to v tu chvíli jeho problém, né tvůj. Za mě poselství této knihy je ukliď si sama v sobě, ve své hlavě, srdci a obkloupuj se věcmi, které se líbí tobě, né okolí. Uvědomit si co je pro mě v životě důležité a kde je mi dobře. Protože nerada spoileruji, tak se raději už dalším komentářům vyhnu. Moc se mi líbila zmínka o babičce. Každá kapitola vás zahřeje u srdíčka a pomalu z vás začne opadávat zátěž a i když je knih o znovu nalezeni vlastního já, tato je opravdu jiná. Jemně, lehce, laskavě a nenásilně vám ukazuje cestu. Musím říct, že na konci knihy mi ukápla slza a v té slze byl obrovský kámen. Takovýchto slz budu ale potřebovat více, vracet se ke knížce, abych mohla být ,,organizovaná věčinu času". Chtěla bych moc poděkovat autorce za oslovení a to už jen proto, že tento kousek jsem opravdu teď i do budoucna opravdu potřebovala.

Hned od prvních stránek jsem věděla, že s autorkou jsem na podobné vlně. Mám ráda organizaci a pořádek, ale na druhou stranu tomu odmítám obětovat svůj život a nehodlám po nocích vytírat podlahu nebo skládat prádlo jen, aby to bylo hotové v pondělí, a ne třeba ve středu. Ano, občas i já mám nutkání, že něco musí být hned, ale naučila jsem už v tomhle smyslu k sobě být o něco vřelejší. Ano, jsem ten člověk, co si dělá to-do listy, jak do práce, tak v osobním životě a neodškrtnutý bod mě stresuje. Ale na vlastní kůži jsem poznala, že ten neodškrtnutý bod vlastně často absolutně nic neznamená. Nestihne se utřít prach? No a co. Domov to nedělá o nic menším domovem a umí to počkat. A tohle přesně nám vštěpuje i autorka v knize. Není nutné se neustále hnát za dokonalostí a není nutné být super člověk. Občas ke štěstí a dobrému pocitu ze života i domácnosti stačí maličkosti. Vytřídit jeden šuplík, uklidit jeden hrneček… A někdy nejvíc pomůže alokovat energii na sebe samotnou než do uklízení a organizování. Autorka v knize nabízí několik tipů, kde začít. A mnoho z nich je opravdu právě o duševním nastavení a našem přístupu k organizaci a našemu domovu. Nejvíc se mnou asi zarezonovala kapitola ohledně nedostatku místa. V našem bytě si na to pravidelně stěžuju, jenže sama jsem si zkusila protřídit pár poliček a ejhle, našla jsem dost věcí, které se tu jen válí a nenesou žádný užitek ani radost. Trochu bojuju s vnitřním hláskem „co když se to jednou bude hodit?“, ale i díky této knize jsem ho ujistila, že když se to nehodilo posledních pár let, šance, že se to bude hodit v těch následujících je už opravdu malá. Celkově se jedná o krátké čtení, kde nejde jen o samotné čtení, ale jak s informacemi dále naložíte. Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji autorce! #spoluprace

Tahle knížka pro mne byl totální vyprošťovák! A z čeho? Z nechuti něco dělat, tvořit, téměř paralýza hnout sebou a fungovat,.. Takže za tohle Martě moc děkuji ❤️ Mám za sebou pár pokusů, kdy jsem četla tento typ knih, například hodně známá Marie Kondo a její Zázračný úklid,.. Ale při čtení nepřišlo nikdo to, co přišlo tady při této knize - že jsem se tam našla,.. Popisy a rady autorky působí nenuceně a vlastně neříkají co je dobře a co špatně - říkají, každý jsme nastavený úplně jinak a o tom to je. Najít si svůj řád, systém,.. A hlavně? Že i když se to jeví tak, že jsi v záplavě mnohých rad neuspěla, tak to není problém. Můžeš začít jinak,.. Podle sebe a ne tak, jak to vyhovuje sousedce, kamarádce,... Čtením této knihy jsem překonala svoji celkovou krizi, kdy jsem neměla na nic chuť, nebavilo mne číst (a to už je co říct, známka, že je něco špatně ). Celkem blbý pocity před Vánocemi, to vám povím,.. Všude na vás vyskakují dokonale ozdobené domovy, už v listopadu lidi balí dárky, druhý týden v prosinci mají napečeno,.. A ty nic, tobě nic nejde, nebaví tě to a nechce se ti,.. Teda do té doby, než jsem rozečetla tuto knihu. Během čtení jsem si s autorka dala pár zastavení, promyslela pár věcí, měla několik aha momentů a díky za to! Knihu rozhodně doporučuji. Nečekej žádné rady ohledně toho, jestli máš rovnat komínky podle barev, nebo ne. Dostaneš vlídná slova, která tě povzbudí, pár rad, které si můžeš vzít k srdci, možná tě taky nasměruje úplně jinou cestou, než na které teď jsi . A co vy, čtete nějaké seberozvojové knihy?