Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století

Přestože některé skutečnosti a zejména ideologické zásady komunistického režimu v Československu v letech 1948-1990 zůstávaly neměnné, nepředstavuje toto období mrtvý a nehybný úsek v našich národních dějinách. Společnost během něj procházela prudkým a bouřlivým vývojem. Režim musel reagovat na měnící se postoje československé veřejnosti, musel uspokojovat její potřeby a požadavky a současně se ji snažil měnit podle svých vlastních představ - nereálných, jak další ukázal vývoj. Tento proces byl plný konfliktů a střetů, začasté velmi bolestných. Komunistická vláda musela rovněž reagovat na zahraničně politické podněty, které zásadním způsobem ovlivňovaly její rozhodnutí a mocenská opatření. V době vlády KSČ se střídala léta klidná a relativně úspěšná, s léty bouřlivými, plnými napětí a lidové nespokojenosti.Studie Jiřího Pernese se zaměřuje na poznání počátečního období vlády komunistické strany v Československu v letech 1948 až 1957. Na základě archivního výzkumu dokazuje, že nový režim, který se v únoru 1948 dostal k moci díky podpoře rozhodující části česko­slovenské veřejnosti, se velmi brzy poté dostal do hluboké krize ekonomické, sociální a politické. Od roku 1951 můžeme v životě společnosti sledovat stále sílící prvky ­dysfunkčnos­ti a prohlubujícího se odcizení občanů a komunistického státu. Autor dokazuje, že krize komunistického režimu v Československu vyvrcholila v roce 1953, zatímco v letech následujících se vedení KSČ podařilo situaci opět stabilizovat a konsensus mezi vládnoucími a ovládanými obnovit. Historické rozhodnutí většiny československé veřejnosti budovat ve své vlasti socialistickou společnost pod vedením KSČ potvrdily události bouřlivého roku 1956, během něhož došlo k senzačním odhalením XX. sjezdu KSSS a během něhož se komunistické zřízení otřáslo v samotných základech v sousedním Maďarsku a Polsku, zatímco Československo působilo v rozbouřené komunistické Evropě jako stabilizující prvek.

Sdílet