Britské impérium

V posledních padesáti letech mnozí historikové očerňovali britské impérium a dělali z něj násilnický zločinecký spolek, který po sobě zanechal snad jen dva památníky: hru zvanou fotbal a výraz „fuck of“. O objektivnější pohled se pokouší britský historik Niall Ferguson a ukazuje, že z imperiálního dědictví vznikl moderní svět, který bereme jako samozřejmost: demokracie, volný obchod a globalizace. Ferguson líčí historii britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Irska, Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Ferguson však netvrdí, že impérium bylo bez poskvrny. Naopak se pokouší ukázat, že často selhávalo při naplňování vlastního ideálu individuální svobody, zejména v počátcích otroctví a „etnických čistkách“ domorodých národů. Přesto však impérium razilo cestu volnému obchodu, volnému pohybu kapitálu a po zrušení otroctví i svobodnému pohybu pracovní síly. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování.

Sdílet