Attilův bojovník

V napínavém románu plném nečekaných zvratů ožívá doba stěhování národů v literatuře dosud zcela výjimečným způsobem zpracování. Pád západořímské říše je vylíčen z hunského pohledu. Boří se zde mýty, které vytvořili antičtí autoři o primitivních barbarech, kteří se stali symbolem hrubého násilí a bezohledného ničení. Sami Římané s nimi ale uzavírali smlouvy, aby využili jejich bojové síly proti germánským kmenům i v krvavých sporech mezi sebou. Koupili si démony, kteří se pak obrátili proti nim? Proč byl Attila tak hrdý na to, že není Římanem, přestože byl vychován jako rukojmí u císařského dvora v Ravenně? Překvapivé odpovědi na řadu podobných otázek přináší strhující děj tohoto historického románu.

Stepi vyschly. Hunové hnali svá stáda na západ, aby pro ně našli nové pastviny. Pod jejich náporem prchaly mnohé národy a kmeny. Římská říše oslabená lhostejností mocných a zoufalstvím chudých se otřásala v základech. Křesťané, jejichž víra se teprve nedávno stala státním náboženstvím, se utápěli ve sporech o podstatu Ježíše Krista, nebo hledali v knize Zjevení svatého Jana důkazy, že nastává konec světa. Do této dramatické a kruté doby se narodil syn hunského válečníka a římské zajatkyně Erkan. Snil o tom, že se stane slavným bojovníkem a po boku Attily pokoří všechny protivníky. Je cesta ke světovládě opravdu tak snadná, jak si představoval?

Sdílet