Nehodné E-kniha

Tuto temnou knihu, kterou psala formou deníku NEHODNÁ - uvězněná za vysokými zdmi v Domě Svatého bratrstva, kde původně sídlili mniši a za nevyjasněné situace tam už nejsou. A jak je to doopravdy? Uvnitř je představená Sestra "ON" a pak kasty žen. Každá žena má svůj název v postupu kdy se přiblíží "ON". Síla náboženského kultu, nenávist a hlavně všudypřítomný strach. Ani přesně nevím jak přečtenou knihu uchopit. Četla se dobře, srozumitelně a plynule a vlastně se mi líbila a zároveň nevím, jak ji mám hodnotit. Je psaná syrově, temně, melancholicky a je tam něco navíc, jakoby měl čtenář číst mezi řádky.

Tady za vysokými zdmi Domu Svatého bratrstva by měl být klid, štěstí a bezpečí. Vlezlá zima, ledově studená kamenná podlaha a mihotavé světlo svíčky. Náboženství,krutosti, poznání moci, nenávist,strach, svobodná vůle a touha za zdmi šíleného náboženského kultu ve zpustošeném světě. To vše napěchováno do útlé znepokojivé a tajemné knihy v níž nás autorka provází. Je bezpečno za vysokými kamennými zdmi, nebo někde v venku v nejistotě? Příběh postupně nabírá na obrátkách až do úplného vyvrcholení. Na zvolený styl psaní si musí čtenář zvyknout, ale po nedávno přečtené Taxidermistově milence mi to vůbec nevadilo. Naopak dodá to příběhu silnější atmosféru. Pravda je tu jako koule. Nikdy ji nevidíme kompletní, v celé její celistvosti. Jestli máte rádi tajemno, nevědomost, stísněnost tak přesně toto vám autorka nabízí. Pokud je Znamenitá mrtvola z poloviny tak dobrá jako Nehodné, tak už teď se těším až ji otevřu.

Agustina Bazterrica se pravděpodobně stane mou oblíbenou spisovatelkou. Sice se mi od ní více líbila Znamenitá mrtvola, ale i tuto knihu jsem přečetl téměř jedním dechem. Příběh odehrávající se po nějaké (blíže neurčené) globální katastrofě za zdmi kláštera, kde jsou ženy rozděleny do několika společenských skupin (nehodné jsou jednou z nich). Vypravěčkou je právě jedna z nehodných, která pustupně zjišťuje, že v tomto mnohdy krutém společenství vlastně dál přebývat nechce - chce zachránit další z žen a uprchnout.

Na knihu jsem se moc těšila, jelikož mne velmi zaujala anotace. Tajná sekta, postapo, blackout, téma vyvolené? ANO! až na to, že ne. Styl jakým to bylo psáno mi asi moc nesedl a věčně jsem byla zmatená a v knize se ztrácela. Možná kdyby to nebylo psáno jako deníky, ale jako vyprávěný příběh, zvedlo by to hodnocení. Konec mi přišel navíc trochu urychlený.