RECENZE: Náš dům

Dům nás chránil, dával nám pocit bezpečí, ale i identitu. Udržoval nás čerstvé dlouho po datu spotřeby...

Fi

Vracela se domů s dobrou náladou. Sice byla unavená a život neběžel jako švýcarské hodinky, ale vidina domova ji nabíjela pozitivní energií. Když ale vkročila do své ulice, tak z ní veškerá pozitivní energie vyprchala a prázdné místo vyplnil strach. Do jejího domu se totiž stěhovala cizí rodina a Fiona tomu nemohla nijak zabránit.

Bram

Nebyl dokonalý manžel a moc dobře to věděl. Nebudeme chodit kolem horké kaše a řekněme si narovinu, že Bram pohnojil vše, co mohl. Kde byl ale počátek všeho? Stalo se toho hodně, začalo to nevěrou a skončilo to krádeží vlastního domu a zradou celé rodiny. Co bylo mezi tím? Hlavně bolest.

Vyprávění používá několik forem, mezi nimiž plynule přeskakuje. Nahlédneme do elektronického dopisu na rozloučenou, který sepsal Bram, jehož prostřednictvím nám prozradí svůj příběh, a také si "poslechneme" Fionu v několikahodinovém podcastu nazvaném Oběti, jenž poskytuje prostor ženám, které se dostaly do svízelné, životní situace. Příběh samozřejmě pokračuje dál. Minulost se střetává s přítomností a my tak dostáváme celistvý pohled na věc.

Traumata z manželství se asi člověku pořád vracejí stejně jako ta z dětství. Všude si je taháte s sebou, až vám zarostou do kůže...

Cibule, tahle kniha prostě působí jako obří cibule. Jestli jsem se nezbláznil? Že by se z recenzenta stal pacient? Je Země placatá a veze se na krunýři obrovitánské želvy? To je spousta záludných otázek, které si zodpovíme jindy. Nyní zpět k recenzi.

Stejně jako zmíněná cibule, má i tato kniha několik vrstev, které se postupně odhalují a ukazují, co všechno ten nenapravitelný Bram stihl pokazit a do čeho všeho se zamotal. Abrahama mám rád a snažím se vstřebat všechnu tu smůlu, co se na něho začala sypat. On je ten tahoun celého příběhu určující jeho tempo a všechna ta odhalení se týkají právě jeho osoby. Naproti tomu Fiona je postava, od které čekáte roli oběti, což je přesně to, co dostanete. V příběhu působí jako pozorovatel, hodnotitelka chování a charakteru jejího manžela, Brama. Skoro to zní jako by byla Fi jenom ubrečená chudinka, ale to taky není úplně pravda. Rozhodně je to silná žena, která si taky umí ušpinit ruce, když je potřeba.

Takhle se z člověka stane troska: snažíte se utajit jednu chybu a uděláte kvůli tomu sto dalších...

Svět je plný podvodů a podvodníků, kteří jsou připraveni využít každou skulinku a chvíli nepozornosti. Náš dům je drama, které zajímavým způsobem rozkrývá jeden z těch mnoha podvodů, co se dějí den co den. Jak jsme překvapení, když někdo podvede nás, že? Nemůžeme pochopit proč zrovna my, a ne někdo jiný. Možná proto je kniha tak chytlavá, popisuje situace, do kterých můžeme spadnout strašně jednoduše a bez varování. A navíc její samotný závěr připomíná, že někdy ta propast, do které padáme, může být mnohem hlubší, než jsme si dokázali představit. Tak si dávejte pozor ať do nějaké nespadnete.

Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 77 %