O zdolání deprese v románu Máš mě vůbec rád?

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Veronika Hladíková Veronika Hladíková

Mít někoho rád a rád někomu pomoci je dost rozdílná věc. To si rozvedený advokát Diego trpící hlubokou depresí uvědomí poměrně pozdě.

Žije jen se svým psem Ulyssem, kterého nade vše miluje. Je to jediná živá duše, která ho chápe. Přátelé ani rodina na něj nemají čas a jeho potíže zlehčují.

Boj s depresí

Příběh je plný humoru a popisuje osamělost člověka s chorobou, jíž trpí řada lidí okolo nás. Diego se potýká s různými problémy. Jsou tu přátelé, kteří nevěří, že je mu zle, rodina, která ho vybízí, aby se vzchopil. Chodí na schůzky s psychologem, polyká psychofarmaka, až nakonec dochází k pokusu o sebevraždu. Vzchopí se a najde nový smysl svého života?

Diego dospěje až do čtvrté fáze deprese, což znamená, že chce spáchat sebevraždu. Zkoumá na internetu různé možnosti a bere to rovnou vylučovací metodou. Když konečně vybere způsob sebevraždy, tak dlouhé hodiny vymýšlí, co napsat do dopisu na rozloučenou. Když ho stále nic nenapadá, skončí na Googlu a zadá heslo „slavné dopisy sebevrahů“. Vyběhne 463 tisíc výsledků za 0,54 sekundy.

„Vyprskl jsem smíchy, ještě než jsem odpověděl na pozdrav. Můj psychoanalytik se tak neskutečně podobal bobrovi z japonského animovaného seriálu, až mě to vyvedlo z míry. Díky jednomu vyčnívajícímu řezáku mnohem většímu než ten druhý a opuštěné čupřince vlasů uprostřed hlavy víc připomínal obrovského hlodavce s kravatou než příslušníka druhu Homo sapiens.“ (úryvek z knihy)

Jak najít smysl života

Kdo četl 100 dní štěstí, ten si musí přečíst i Máš mě vůbec rád? V polovině se začnou knihy trošku prolínat – respektive se dozvíte, jak žijí některé postavy ze 100 dní štěstí nyní. Jako třeba Umberto či manželka Paola.

Diego při toulkách Římem narazí na obchůdek Klábosení, který provozuje důchodce Massimiliano. Hned první den se tam setká s dalším dokařem Giandreou, který se pokoušel oběsit. Ano, je to stále ten stejný depkař, který tam chodí už od dob 100 dní štěstí. Kdo ví, třeba Klábosení v centru Říma opravdu existuje… Jestli ano, pozdravujte ode mě Massimiliana, který to vše vymyslel. A samozřejmě také Diega, který tam třeba sedává dodnes.

Klábosení je opravdový balzám na Diegovu pošramocenou duši. Massimiliano ho přinutí zamyslet se nad svým životem. Co na světě nejvíc milujete? Čeho byste se nechtěli vzdát? Zamyslete se a zkuste si 10 bodů zapsat.

Jedinečná atmosféra

Zase je zde pár věcí, které nutí čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a k tomu připravené prázdné stránky na vyplnění každého úkolu, který měl i Diego. Nakonec všichni tři muži vymyslí plán, jak konat dobro „jen tak“, pro radost druhých.

Budete se smát, budete plakat štěstím, ale i smutkem. Kniha je o mezilidských vztazích, o obrovském přátelství, lásce ke zvířatům i lidem a o sladkých ciambellách. Příběh je plný životní moudrosti a laskavosti. Přinutí vás zamyslet se sami nad sebou a svým životem.

V románu se popisuje úžasné město Řím. Diego se běžně prochází okolo Kolosea nebo Fora Romana, což jsem si opravdu užívala. Vždy jsem toužila navštívit Řím. Až se toho konečně dočkám a budu se procházet jeho uličkami, vím, že budu hledat a všude se dívat, zda neuvidím ten tajemný a krásný zapadlý obchůdek Klábosení.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy