Hledání druhé Země - knižní recenze

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Hana Wielgusová Hana Wielgusová

Hledání druhé Země - knižní recenze - titulní obrázek

Víte, jak vznikla Sluneční soustava? Co jsou to dvojhvězdy a trojhvězdy? Jakou mají barvu? Právě na tyto otázky si mohla po přečtení Hledání druhé Země odpověděť naše čtenářka Hana. Jaký pocit v ní kniha zanechala? Dočtete se v recenzi.

 

  • Hledání druhé Země

    pevná vazba

    Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy…

    298 Kč

    Do košíku

    Četl(a) jsem

 

Stuart Clark, britský autor a vědec astrofyzik, je také novinářem a redaktorem nejúspěšnějšího britského astronomického časopisu Astronomy Now. Přispívá do časopisů New Scientist, BBC Focus, The Times, Guardian a Economist a můžeme jej také často vidět v pořadech BBC. V mnoha zemích koná populární přednášky. Je autorem díla „Králové Slunce: Neočekávaná tragédie Richarda Carringtona a vyprávění o tom, jak začala moderní astronomie“, které v roce 2007 získalo cenu The Best Professional/Scholarly Book in Cosmology and Astronomy od Asociace amerických vydavatelů. Kromě toho byl jako autor v roce 2008 nominován na hlavní cenu Royal Society Prizes for Science Books. Stuart Clark učí na Hertfordshirské univerzitě a je, překvapivě, i vynikajícím kytaristou.

Kniha Hledání druhé země se Clarkovu žánru nijak nevymyká. Mě zavedla, ať už přeneseně, anebo doslova, do zcela jiných světů. A není divu, vždyť právě o nich pojednává. Ocitla jsem se ve vesmíru, uprostřed mnoha milionů hvězd a vstřebávala vjemy, o kterých jsem doposud neměla ani tušení. Přiblížila jsem se pocitu, že vím, jak vesmír vlastně funguje, jak vznikla naše sluneční soustava a jednotlivé planety, co jsou to dvojhvězdy a trojhvězdy a proč mají každá jinou barvu. Jak to, že se hvězdy třepotají? A jak ovlivnil Dopplerův jev, rotující reproduktor, zkrátka zvuk a pohyb Harrisonovu kytaru, Hammondovy varhany a hudbu vůbec? Proč vznikla spektroskopie a jak souvisí s Prahou? A věděli jste, že astronomie bez fyziky a chemie není nic?

Největší otazník však autor umístil za větu: Nalezneme někdy dvojče naší planety? Vše napovídá tomu, že ano. Ve vesmíru je tolik různých těles – rotujících glóbů, ohnivých vulkánů, plynových koulí, černých, rudých, modrých a bílých planet, plných větrných bouří, roztavené lávy nebo bouřících oceánů, se dvěma slunci či sevřené v ledovém krunýři. Dnes jich známe již 860! Jsou zde však i planety podobné té naší – Zemi, a také mlhoviny, podobné té, ze které vzešla celá naše existence.

Vedle toho mi kniha dala nahlédnout ještě do jednoho světa. Pozemského, mnohdy nezáviděníhodného světa vědců, jejichž zkoumání může trvat i desetiletí než, přes všechny náhody, okolnosti a souvislosti, dojdou k objevu. Je to svět plný nadšení z poznání, ale i zklamání z chyb, protože i vědci se mohou mýlit. A my jim to odpouštíme. Jsme zvědaví a jejich trpělivost a neúnavnost je tak obdivuhodná

…v současné době už jen ustavičně zesložiťujeme aktuální model, aby dokázal vstřebat stále nové a nové poznatky, které jeho původní podobě neodpovídají. Nezačíná toto udržování starých představ překážet dalšímu postupu při poznávání kosmu? Snad je načase opustit staré paradigma a začít budovat nové….

Stuart Clark v tomto díle nezapomíná ani na sebe. Dozvěděla jsem se o jeho životní krizi a dilematu rozhodování. Uvědomila jsem si, že vědec je také jenom člověk a že krok zpátky může někdy znamenat velký posun dopředu. Přestože autor spíše neotřele konstatuje, než vypráví nebo vysvětluje, jedná se o skutečný, nevymyšlený příběh, který si najde čtenáře jak mezi odborníky, tak i laiky. Těm jsou pak učeny i uvedené odkazy, kterými je celý text doprovázen. A na konci je jmenný rejstřík a slovníček zkratek, které jsem shledala velmi užitečnými. Doslov odborníka na slovo vzatého, Dr. Petra Škody ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR mi otevřel oči a překlad Jiřího Langera mi pomohl lépe porozumět některým pasážím. I díky tomu jsem 208 stran přečetla…rychlostí světla….

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet