Hana od Aleny Mornštajnové jako objev roku? Pokračování recenze z Dobro.druha

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Karin Vápeníčková

Hana od Aleny Mornštajnové jako objev roku? Pokračování recenze z Dobro.druha - titulní obrázek

Nejdiskutovanější dílo roku 2017 z pera české spisovatelky - to je Hana on Aleny Mornštajnové. Recenze na ni jsou věsměs pozitivní, hodnocení atakuje hranici 100 %! Přečtěte si celou recenzi, jejíž úryvek jste mohli najít v listopadovém Dobro.druhovi.

Román Hana Aleny Mornštajnové je skutečným klenotem v současné knižní produkci. Vyjímá se jak tematicky, tak vytříbeným slohem a logicky členěnou strukturou.

 

  • Hana

    pevná vazba

    Třetí román úspěšné české autorky.   Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk…

    268 Kč

    299 Kč

    Do košíku

    Četl(a) jsem

 

Autorka zpracovává dvě autentické historické události, které se vzájemně prolínají do velmi fungující dějové linky, a to tyfovou epidemii, která vypukla roku 1954 ve Valašském Meziříčí, a transport tamní židovské komunity do Osvětimi.

Přestože se jedná o velice tíživou tématiku, podařilo se autorce vytvořit především čitelný a strhující příběh, který nás nutí přemýšlet nad hodnotami a vnímáním okolního světa. Téma samoty, odloučení, vyděděnosti je determinujícím znakem celého románu. Ono hledání sebeuspokojujícího klidu je zde jistou neznámou, nedosažitelnou konstancí. Přesto se v závěru ocitáme ve zlomové chvíli, které v nás zanechává teplý pocit, pocit naděje.

Hlavní hrdinkou románu je bezpochyby Hana, přestože se její osud silně prolíná s Mirou, holčičkou, se kterou postupně dospíváme, a i díky ní rozplétáme nečitelnou a tolik uzavřenou Hanu. O té víme jen to, že je tetou Miry, přežila tyfovou epidemii a na předloktí má vytetované číslo.

V průběhu pročítání tří velice vzájemně propojených částí se před námi otevírá bolestné vyprávění, které ukazuje, že vztahové trýzně jsou mnohdy určující pro náš celoživotní boj. Vracíme se v čase, odkrýváme tíhu zamilovanosti i zranění, rodinná pouta, křivdy, přátelství a nutnost bližního.

Kolikrát si Elsa Helerová přála, aby mohla vrátit čas?

Nádherný, konkrétní, bolestný, a přitom tak lehce napsaný příběh nás nepustí, čteme nepřetržitě, v napětí a očekávání, zda se ono světlo ve tmě událostí rozsvítí… 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet