Čapkovská klasika – Povídky z jedné a druhé kapsy

Mistr slova Karel Čapek

Karel Čapek právem patří mezi naše nejznámější osobnosti. Psal sloupky a fejetony v novinách, povídky, romány i divadelní hry. Některá díla psal spolu se svým bratrem Josefem. Na jeho tvorbu měla vliv filosofická a estetická výchova a vědeckotechnický rozvoj. Díky psaní fejetonů a sloupků neustále rozvíjel svou slovní zásobu a tvůrčí myšlení. Právě všechny tyto aspekty se snoubí v novém vydání jeho povídek od nakladatelství Omega s názvem Povídky z jedné a druhé kapsy a jiné povídky.

Povídky z jedné a druhé kapsy jsou humorné a zároveň poučné příběhy s detektivním nádechem. Jedná se spíše o drobné kriminální počiny a nejsou stavěny na klasické zápletce a vyšetřování zločinu, ale spíše na přemýšlení, na různých více či méně obvyklých metodách vyšetřování a na různých náhodách. Hlavními hrdiny bývají kriminalisté, právníci, doktoři, soudci i sami kriminálníci. Všechno jsou to především zkrátka obyčejní lidé, se svými ctnostmi i slabostmi.

Právě v tom vynikají Čapkovy povídky. Na pár stranách dokáže vystihnout naprosto věrohodně různé typy charakterů. A stejně tak umí popsat i prostředí a situaci. Jeho hrátky se slovy a používání bohaté slovní zásoby činí ze čtení doslova zážitek.

Různé ladění povídek

Příkladem je třeba povídka Básník, v níž se stane nehoda, a hledají se svědci. Jedním z nich je právě básník. Když se ho ptají, zda si pamatuje typ vozu, barvu či poznávací číslo, tvrdí, že ne, ale že si sepsal z toho zážitku báseň. Nakonec se tak díky ní dopátrají správného auta i správného člověka, vše vlastně úplně náhodou a ne žádnou obvyklou metodou.

Povídky ze souboru Boží muka se naproti tomu filozoficky dotýkají věcí záhadných, neznámých či náhodných, nepochopitelných pro lidský rozum. Povídky často nemají žádné řešení, zůstávají pro nás záhadou a nutí nás stále přemýšlet o věcech mezi nebem a zemí. Básně jsou prý inspirovány zážitky z první světové války.

Příkladem je povídka Ztracená cesta, kdy dva muži sejdou z cesty, přemýšlí a jednomu přichází na mysl spousta myšlenek. Než je však vysloví, najdou opět správnou cestu a on myšlenky nemůže znovu vylovit z paměti. Tady jako by nám autor chtěl naznačit, že je někdy správné sejít z cesty, že nám to může poskytnout jiný nadhled a pohled do našeho života.

Zamyšlení nad člověkem

Trapné povídky vás také nutí k zamyšlení, tentokrát především nad lidmi jako takovými, nad jejich vztahy, špatnými vlastnostmi a jejich dvojí tváří. I tyto povídky často nemají jasně dané řešení a závěr a jsou spíše pesimisticky laděné. Povídka Otcové vypráví příběh o vztahu otce a dcery, kterou miluje nade vše i přesto, že není jeho a všichni se mu vysmívají.

Poslední část se jmenuje Kniha apokryfů a představuje obecně známé biblické či antické příběhy vyprávěné moderním a často parodickým či ironickým způsobem. Tyto známé příběhy jsou interpretovány zcela netradičně. Ale zakládají se na daných vzorech a ukrývají v sobě hluboké myšlenky, které nás opět mají především poučit. Můžeme se tak dozvědět, co se dle Čapka stalo s Julií a Romeem a jakých všech trestných činů se dopustil Prométheus, když vynalezl oheň.

Jak jsem již zdůraznila výše, hlavní kouzlo všech povídek spočívá v dokonalém vystižení postav, děje i všech potřebných detailů na tak krátkém rozsahu (někdy třeba jen tři stránky). Povídky se čtou rychle a příjemně a přitom člověk nemá pocit, že by byl o něco ochuzen.

Krásné zpracování

Některé jsou humorné, jiné více k zamyšlení. Ale všechny v sobě mají kouzlo vyplývající z bohaté, krásné a neobvyklé slovní zásoby. Díky ní tak ožívají nejen postavy, ale celý svět. Některé povídky jsou zajímavější, jiné méně.

Všechny jsou však psány takovým stylem, že mi nezbývá než vám doporučit přečíst všechny. Ty, které vás nezaujmou, můžete zapomenout. Ty, které se vám líbily, můžete číst stále znova. Co musím také pochválit je opravdu povedené vydání těchto povídek nakladatelstvím Omega. Z přední strany si můžete přečíst Povídky z jedné kapsy a všechny ostatní, následně pak musíte obrátit knihu a přečíst si Povídky z druhé kapsy.

Obálka se opravdu povedla a naprosto dokonale vystihuje obsah. Navíc mě mile překvapilo, že stejný motiv se schovává i pod obálkou a po otevření také naleznete Čapkův podpis. Až na pár drobných překlepů a chybek nemám co knize vytknout.