Plavba snů Audiokniha (mp3)

Z touhy po svobodě a rodině se nečekaně zrodila plavba snů…

V těžké životní situaci sepsal jeden z nejúspěšnějších českých jachtařů působivý příběh o dobrodružné plavbě přes Atlantik. Na lodi s příznačným názvem #FREEDOM# cestuje dvoučlenná posádka – otec se synem – z jihu Španělska až do piráty proslaveného Karibiku. Zkušený mořský vlk seznamuje desetiletého Dejva s krásami i nástrahami oceánu, učí ho všemu, co musí pořádný námořník znát a umět, ale hlavně si užívá nevšední chvíle po boku milovaného potomka. Každý den strávený na palubě nevelké jachty s sebou přináší nepředvídatelné výzvy i úžasné zážitky. Plné objevů jsou také občasné výpravy obou hrdinů na pevninu.

Dětským čtenářům i jejich rodičům nadto vyprávění úspěšného sportovce zaručeně rozšíří obzory. Jak s malou plachetnicí proplout bouří? Řádí dneska ještě na moři piráti? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky autor nenásilně včlenil do poutavého líčení neobyčejné cesty, která dobrodruhy zavede mimo jiné na Gibraltar prošpikovaný pevnostmi a tunely, na „ostrov věčného jara“ Madeira nebo do míst, kde se natáčela podstatná část filmu Piráti z Karibiku.

Strhující a velmi osobní vyprávění je dokladem toho, že i chyby se dají přetavit v něco pozitivního. Ani dlouhé odloučení nesmí člověku zabránit jít dál, plánovat, doufat a věřit v dobré konce.

Po návratu na loď a lehkém obědě se odkotvujeme a přeplouváme na návětrnou stranu ostrova. Tam se dá zakotvit jen kousek od skalnaté stěny, která padá do tmavé hlubiny. Prý je tam možné spatřit žraloky. Daří se nám zakotvit až na druhý pokus a pak se šnorchlem a ploutvemi lezeme po schůdkách opět do vody. Ihned jak se pouštíme lodě, tak nás bere silný proud a odnáší nás rychle pryč. Kopu ploutvemi a chytám Dejva. Dostihl jsem ho až asi dvacet metrů za zádí. V boji se silným proudem neměl nejmenší šanci. Co ale teď? Sám to neuplave. Kopeme nohama a jsme rádi, že se držíme na místě. Vítr na oceánu před sebou tlačí masu vody. Ta se ale zaráží o útes, u kterého kotvíme, nabírá na rychlosti a jako řeka teče dál k ostrovům.

„Dejve, chyť se mě kolem krku a začneme pořádně kopat nohama. Musíme pořádně zabrat, abychom se dostali alespoň k tomu lanu, které jsme si vyhodili ze zádě. Tak jdeme na to!“ zavelím. Oba zapínáme nožní turbo. Dejvovy ruce mě škrtí kolem krku, ale teď je třeba skutečně máknout. Jen velmi pomalu se přibližujeme k lanu a nakonec se k němu s velkou námahou a vyčerpaní dostáváme. – ukázka z knihy  

Sdílet