Válečné paměti 1940-1944

CHARLES DE GAULLE (2. 11. 1890 – 9. 11. 1970), francouzský generál, státník,konzervativní politik. Účastník 1. světové války, od r. 1921 profesor na vojenskéakademii v Saint-Cyru. Po porážce Polska r. 1939 byl jmenován velitelem formujícíse tankové divize, za nacistického vpádu do Francie zasáhl v květnu 1940 do bojůproti Guderianově armádě u Laonu, 5. 6. 1940 byl povolán do Reynaudovy vládyjako státní sekretář pro válku. Prosazoval pokračování boje po boku Velké Británie.Po nástupu maršála Pétaina k moci unikl s pomocí W. Churchilla do Londýna,a zde začal formovat francouzský protinacistický odboj. Od června 1943 byl předsedouFrancouzského výboru národního osvobození, od června 1944 předsedou prozatímnívlády. V prosinci 1944 uzavřel v Moskvě sovětsko-francouzskou smlouvu,která byla počátkem obnovy velmocenského postavení Francie v rámci protifašistickékoalice. Referendem z 21. 10. 1945 docílil zrušení ústavy 3. republiky, ale už semu nepodařilo při přípravě nové ústavy získat podporu politických stran pro svoukoncepci silné prezidentské moci. Proto podal 20. 1. 1946 demisi. Neschopnost4. republiky vyřešit situaci v odbojném Alžírsku mu otevřela cestu k moci a r. 1958nastolil systém 5. republiky. V období 1958–1959 byl ministerským předsedou, potév letech 1959–1969 prezidentem Francouzské republiky. V roce 1962 ukončil válkuv Alžírsku a r. 1966 vystoupila Francie z vojenských struktur NATO. Vždy usilovalo nezávislou politiku Francie, opřenou o vlastní jadernou sílu. Z funkce prezidentaodstoupil roku 1969 poté, co nebyly v referendu schváleny návrhy na reformu senátua územní reorganizaci.

Sdílet