Tutka

Nová kniha Radoslava Nenadála obsahuje trojici povídek, motivicky čerpaných z prostředí, v němž je autor bytostně i literárně doma, z prostředí morálních konvencí, předsudků a přetvářky. Komínek vypráví nostalgicky laděný příběh ze staré Prahy na sklonku třicátých let. Tutka jitřivě rozvíjí zkušenost postupného sebeuvědomování vypravěčovy sexuální orientace během dětství a dospívání. Hrobník je naze upřímná zpověď o zmatení citů a hořkém prozření z iluze. Autor Radoslav Nenadál (nar. 1929) je čtenářské veřejnosti znám jako excelentní znalec a překladatel angloamerické literatury (např. T. Capote, E. M. Forster, E. Hemingway, H. James, S. Lewis, H. Melville, W. Styron, J. Thurber, T. Williams), ale i druhou oblastí své tvůrčí aktivity - vlastní prozaickou tvorbou. V té se prosadil již prvotinou Rakvářova dcera a jiné prózy (1985), po ní následovala řada dalších knih - povídek i románů (Dušinky, 1989, My, tě zazdíme Aido, 1991, Gaudeamus, 1994, Ovčáci, čtveráci, 1995, Berany, berany, 1997, Ó, jak jsme jiné, 2001, Hynku, Viléme, Kubelková, 2003, Nebaví, 2003, Vzhůru ke dnu, 2004, O lidech a slepicích, 2013). Je mistrem komorně laděných žánrových obrázků, do nichž umí vdechnout jímavou atmosféru vlastních vzpomínek a citlivé psychologické sebereflexe. Zalidňuje je rázovitými "hrdiny", kteří se pro svůj existenční svéráz ocitli na pomyslné společenské periferii, anebo citově stojí mimo konvence či takzvané dobré mravy. Se svými postavami soucítí, přestože je nechá zakoušet hořkou bezohlednost jejich okolí, nedopřeje jim vítězství, ale jejich prohru podává jako morální memento: vše mohlo být jinak, nebýt lidské zášti, sobectví a nesnášenlivosti. Neboť neschopnost či neochota pochopit druhé a tolerovat je, to je téma, na něž Nenadál setrvale upozorňuje.

Sdílet