Štěstí po lidech chodí (poškozená)

Covidová pandemie. Na ty dva dlouhé roky špatných zpráv a pozastaveného života nikdo z nás nezapomene. Hned poté zmar na Ukrajině a další pocity bezmoci. Zdálo se, že věk paniky nikdy neskončí: migrační krize, klimatická krize, krize na každém kroku. Jak si v takových časech uchovat optimismus a zažívat i štěstí? Pěstovat si je. Hýbat se. Cestovat. Zkrátka okysličovat si život na různé způsoby. Popustit uzdu představivosti, nechat se vést zvídavostí. Radovat se z toho, co máme právě teď. Páchat drobné laskavosti a žít ve vztazích naplno. Že jste tohle slyšeli už mockrát? Možná. Že štěstí beztak sedá na ty, co už šťastní jsou? Co vás nemá, morousové! Víte, že paradoxně největší spokojenost prožívají lidé po čtyřicítce? A taky staří, nemocní lidé? Nevěříte? Inu, budete si muset přečíst tuhle knihu o tom, jak se nehonit za štěstím někde venku, ale hledat ho uvnitř. Pár dobrých praktických triků, jak přechytračit mrzoutství, se vám jistě bude hodit.

Sdílet