Kronika života a vlády Karla IV. (poškozená)

Je to úžasne že máme za sebou v dávného historii období kdy nám vládl takový osvícený panovník. Nikým nevolený, ne-samozvany spasitel ale bohem však vyvolený vzdělaný pokorný i když asi poněkud ambiciózní panovník. Kde se na to hrabeme s těmi které si národ volí sám... kandidáti jež mnohdy nedosahují ani formálním vzděláním vzdělání, zkušenostmi a obecně společenského přínosu svých volitelů o morálce vůbec nemluvě. Zaujala mě především pokora, pánovnika a jeho ženy. Jeho žena šla boso pěšky na Karlštejn v modlitbách za uzdravení svého o desítky let staršího muže. Dnes by naháněla maximálně tak právníky... Samozřejmě není možné si život idealizovat, ale některé věci jsou prostě zjevné. Ještě jeden úžasný moment knihy byla scéna jednání s uherskou šlechtou kdy Karel urazil uherskou královnu slovy jež není možné zde napsat, "je to stará ...vždyť ji přece všichni známe" a pak prohlásil, že to za něj hovořilo množství vypitého vína... Takže byl to normální člověk, také chybující... Ale to nelze srovnat s jiným naším, vládcem, tím svobodne zvoleným ktery byl ve stavu že malém nablil do korunovačních klenot, protože ten po sobě nezanechal nic, a morálně raději pomlcet, a i když se to nezdá možné tak trend má jednoznačně sestupnou tendenci.