Hra bohů: Sestup do pekel

Myslim si že dark romance to neni teda. Tolik sexu tam nebylo a když ano, byla to taková normálka. Hádes je majetnický, ale v normální míře. Na konci se to cely úplně zamotalo, že jsem to teda nečekala, takže to skončilo otevřeně, až mě zajímá, jak to bude dál. A hlavně jak se Haven rozhodne. Takže za me tak 3,75⭐️

**Prečítala som túto knihu, aby ste vy nemuseli.** Znie to nemilosrdne? Možno. Ale presne také sú aj moje pocity po dočítaní. Na *Hry bohů* som sa tešila. Grécka mytológia zasadená do súčasného sveta? Bohovia ako mocná rodina, ktorá si myslí, že môže ovládať všetko? Temný Hádes z podsvetia, no zároveň šarmantný a príťažlivý? To všetko znelo sľubne a ponúkalo množstvo priestoru pre zaujímavý príbeh. Ale… Už na začiatku som zistila, že Haven nebude moja obľúbená postava. Akože vôbec. Ani raz som nedokázala pochopiť jej absurdné správanie, ani sa vcítiť do jej pocitov. Byť v jej hlave bolo únavné a neskutočne otravné. Lie­zla mi na nervy natoľko, že som vážne zvažovala knihu nedočítať. Lenže ja sa nerada vzdávam. Pár strán som preskočila. Veľa ďalších som len preletela očami a hľadala niečo, čo by ma konečne zaujalo. Úprimne, kniha mohla mať o dobrých sto strán menej — význam by tým nijako neutrpela. Ja by som aspoň ušetrila čas. Aby som nebola len negatívna: súrodenci Lively ma bavili. Ich vzťahy a vzájomné interakcie boli miestami zábavné a pokojne by som ocenila viac priestoru venovaného im, než neustále zotrvávanie v Haveninej hlave. To, čo ma nakoniec hnalo k dočítaniu, však nebol pocit pohltenia dejom. Bola to zvedavosť. Snaha pochopiť, čo sa vlastne deje. Kde je pointa. O čo autorke ide. Neustále som čakala na ten „aha!“ moment… ktorý, žiaľ, neprišiel. Kniha končí otvorene, veľa vecí zostáva nevysvetlených a vo mne ostal najmä pocit podráždenia. Márne sa snažím nájsť logiku tam, kde zrejme ani nemá existovať. **2★ dávam za nápad a za to, že ma príbeh zmiatol natoľko, že zvažujem kúpu druhej knihy — len aby som konečne pochopila, čo sa to malo celé znamenať.**

Z této knihy mám rozporuplné pocity. Kniha je vedená jako dark romance, úplně dark to není. Děj je chvílema nelogický, jsou tam časové nesrovnalosti, chyby u jmen antických bohů atd.. Konec uvede děj v chaos a vy si vlastně říkáte, co to teda celý mělo být? Ale na druhou stranu je to první díl ze série, autorčin debut a celé se to možná v dalším díle rozmotá. Těžko říct.. ‍♀️ Autorka nepíše zle, děj celkem běží a na prvotinu to není vůbec špatný.. Jsem někde na půl cesty, další díl to rozhodne..

Spoilery! Abych pravdu řekla, dočíst to, byl teda boj. Půl hvězdičky dávám autorce za odvahu jít s něčím takovým ven, čtvrt hvězdičky za odstavce řecké mytologie, které se objevili pod názvem kapitol, a zbylou čtvrt hvězdičku dávám za hezkou ořízku. Označení dark romance je zde naprosto přestřelené, čekat přibližně 350 stran na první sblížení, nepočítám, olizování při jejich ,,hrách," je teda zklamání. Nehledě na to, že se tady prezentuje Yale, jako prestižní soukromá škola, ale ve skutečnosti mi to přišlo, že se ocitám ve zvláštní škole s naprosto prostoduchými studenty. Ze sourozenců Livelyových strach opravdu nejde, naopak jejich charakteristika je matoucí a naprosto neuvěřitelná. Prezentování jejich her je děsivé a zahaleno tajemstvím, ale ve skutečnosti jde o to: odpovídat na otázky, a při špatné odpovědi se svlékat, chodit opilý po římse střechy (vskutku dobře prezentovaná zábava pro mladé), a nebo si to na povel s někým rozdat v koupelně. Panebože, a kdybych měla spočítat, kolikrát jsem protočila oči... a při zmínce o klucích s nalakovanými nehty a očními linkami...chybělo málo abych to fakt vzdala. Asi kdybych byla mladší, tak by se mi to asi o trochu víc líbilo, i když nevím. A hlavní hrdinové Haven a Hádes, to jejich sbližování a odstrkování, a furt dokola bylo otravné, konec to trochu zachránil, ale zároveň zamotal, každopádně jsem ve fázi, kdy mě další díly opravdu nelákají.

Nad touto knihou bych změnila pouze žánr darkromance, který s touto knihou nemá nic společného. Ale kniha jako samotná se mi moc líbila. Stránky se četli sami. Ze začátku mi to přišlo jako twilight sága, ale pak se to postupně rozjelo a byla to taková oddechovka z vysokoškolské prostředí. Chvilkama jsem se opravdu i nasmála... A popravdě je to první kniha u které mě nejvíc pobavila vedlejší postava, která si získala vše. Byl to Hermes a teda co psaní to perla od něj a to prostě dodalo knize hodně pozitiv. Především na konci bonusové kapitoly. Vztah Háda s Haven byl svůdný, romantický a nenáviděný. Prostě ty dvě duše byli pro sebe stvořené, ikdyž jsem chvilku přála to štěstí Apollovi. No a co ten konec? Co to mělo kur*a znamenat?? No do prd... Ať už je pokračování jako