Dům za zdí

Rok 1979 byl pro mě hodně matoucí a nevěděla jsem jestli se mi chce číst dál. V roce 1988 to začalo dávat smysl a já byla napjatá kam se příběh bude ubírat dál. S každou stranou a každým rokem byl příběh lepší a lepší a ten konec mě opravdu překvapil. Skvělá kniha ke které se jednou určitě vrátím. Jedna z nejlepších knih, co jsem za tenhle rok přečetla.

3,5* Z autora jsem vždy měla nějakou obavu, tentokrát jsem knihu ale přečíst "musela" a jsem ráda za zkušenost. Prvních pár stran jsem si musela dát dokonce 2x, abych se vůbec dokázala začíst a pochopit, ale pak už to frčelo, knížka mě pohltila, bavila mě, velmi si především cením námětu knihy, ale konec pro mě byl opět takový neuchopitelný. Dvakrat jsem jej už ale nečetla :-) Rozhodně jsem ráda, že jsem tvorbu tohoto autora ochutnala, ale více jej pravděpodobně vyhledávat nebudu. K přečtení toto netradiční dílko doporučit můžu.

Tuto knihu jsem našla náhodou v knihovně , když jsem hledala nějaký duchařský příběh. Musím říct že se mi velice líbila , je to takový misteriozní , hororový , duchařský příběh. Kniha má pouze pět kapitol a 148 stran. Takže je to velmi útlá kniha.Příběh mě vtáhl a musela jsem vědět jak to dopadne a moc se mi na knize líbí že to není takový ten příběh šťastný až do smrti ale je to tajemné a zlověstné. Hodně opravdu hodně se mi líbilo jak to dopadlo , mám ráda knihy a filmy co nekončí zrovna šťastně a tady je to takové půl na půl aspoň takový s toho mám pocit. Kniha ve mně zanechala velké emoce a je to teď jedna z mích oblíbených.

Tuto knihu jsem našla náhodou v knihovně , když jsem hledala nějaký duchařský příběh. Musím říct že se mi velice líbila , je to takový misteriozní , hororový , duchařský příběh. Kniha má pouze pět kapitol a 148 stran. Takže je to velmi útlá kniha.Příběh mě vtáhl a musela jsem vědět jak to dopadne a moc se mi na knize líbí že to není takový ten příběh šťastný až do smrti ale je to tajemné a zlověstné. Hodně opravdu hodně se mi líbilo jak to dopadlo , mám ráda knihy a filmy co nekončí zrovna šťastně a tady je to takové půl na půl aspoň takový s toho mám pocit. Kniha ve mně zanechala velké emoce a je to teď jedna z mích oblíbených.

Tak vidím, že asi nejsem naladěna na stejnou strunu s lidmi, kteří zde na tento román napsali recenzi, protože já to sice přečetla, ale považuji to za snůšku naprostých nesmyslů, a to výrazivo, to neznám nikoho, kdo by tomuto rozuměl a kdo by byl ochoten to dočíst. Připadalo mi, že to psal nějaký úchylný psychopat a říkala jsem si, aby to na mě nezanechalo nějaké stopy. Snad ne. Pouštím se hned do jiné, NORMÁLNÍ knihy.