Příběhy ze severu. Jaké vlastně jsou?

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Knihy Dobrovský

Příběhy ze severu. Jaké vlastně jsou? - titulní obrázek

Nord-noir, Stieg Larsson, Jo Nesbø. O skandinávské literatuře se dnes mluví především v souvislosti s neutuchající vlnou zájmu o severské detektivní romány.

Je to vlastně celkem pochopitelné. Trilogie Milénium Stiega Larssona způsobila v první dekádě nového tisíciletí senzaci srovnatelnou snad jen s Harrym Potterem a zájem o detektivní příběhy zasazené do mrazivého podnebí severských krajin přetrvává dodnes. Neměli bychom ale zapomínat na to, že skandinávská literatura není jen detektivní a její vliv na zbytek světa nezačal s Lis Salanderovou.

Samozřejmě, 300 milionů výtisků Milénia je bezpochyby ohromující číslo, ale 15 Nobelových cen za literaturu, které do Skandinávie doputovaly, není o nic méně. Čím to je, že nás romány napsané na dalekém severu tak fascinují?

 

Silné postavy

Severská literatura odjakživa oplývala silnými postavami. Ono by to vlastně ani jinak nešlo. Život v oblastech, kde od září do dubna sněží a vlci dávají dobrou noc, způsobí, že i celkem normální Skandinávec by byl jinde ve světě považován za bohatýra. Jedinec, který dokáže vyniknout v takhle silné konkurenci, musí tím pádem oplývat vlastnostmi hodnými Supermana.

 

  • Oběšení psi

    Niels Oxen, bývalý příslušník dánské armády, nositel nejvyššího vyznamenání, je nyní bezdomovec žijící v severozápadní části Kodani. Válečný veterán sbírá vratné láhve a žije z odpadků ze…

    312 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

 

Což není tak daleko od pravdy. Ve starých severských ságách bojují válečníci často bok po boku samotných bohů, se kterými jsou si takřka rovni, a popkulturní teoretikové často poukazují na fakt, že právě ze severské literatury vzešel předobraz dnešních superhrdinů.

Titány sice najdeme v pověstech po celém světě, ale ti severští, kteří nezastírají své slabé stránky a jejich překonávání stojí v samém základu jejich charakteru, jsou pro spisovatele a scenáristy obzvlášť inspirativní. Fanoušci komiksů proto už několik desetiletí sledují osudy Thora, Odina a Lokiho. Japonská manga má zase Attack on Titan, Ragnarok a ságu Vinland.

Bez severské inspirace by pravděpodobně vůbec nemohl existovat žánr fantasy. Robert E. Howard v příbězích barbara Conana používá přímé citace z nordických ság a některé příběhy jsou jejich takřka doslovnou kopií (koneckonců sám Conan je seveřan). Stejnou inspiraci přiznává i J. R. R. Tolkien. Pán prstenů, Hobit i Silmarillion jsou protkány odkazy na severskou mytologii, stejně jako Hra o trůny, sci-fi sága Hvězdná brána nebo příběhy Harryho Pottera.

 

 

Pro skandinávský naturel je typické, že stejné vlastnosti, které připisují svým mytickým hrdinům, najdeme i u postav moderní literatury. Ovčák Bjartus, který se po osmnácti letech dřiny dočká vysněné svobody na vlastní farmě, jen aby se okamžitě začal potýkat s dalšími strázněmi a neštěstími, není o nic menším hrdinou než drakobijec Béowulf. A nezaslouží si snad stejnou úctu Larssonova Lisbeth Salanderová bojující proti celému státnímu systému, který ji léta zneužíval?

U všech těchto postav najdeme stejné vlastnosti, kterých si Skandinávci cení. Neochvějný důraz na soběstačnost, touhu po osobní svobodě a zatvrzelou cílevědomost, která ale nestojí v protikladu k vědomé ochotě obětovat se pro dobro ostatních. Hrdiny severských knih pohání prastaré instinkty a touha dosáhnout cílů, které je samotné přesahují. Přesto jsou pořád praktičtí, racionální a především reální. Stejně jako jejich příběhy.

 

Rovnocennost žánrů 

BESTSELLER Děti z Bullerbynu

223 s DPH

Skladem

Pohádky a knihy pro mladé jsou ve Skandinávii považovány za plnohodnotný literární žánr. Hans Christian Andersen, Astrid Lindgrenová nebo Tove Janssonová byli vždy považováni za zásadní postavy severské literární scény a mnoho dnešních autorů píše pro děti i pro dospělé.

Dokonce i největší současná hvězda severské detektivky Jo Nesbø má na kontě sérii knih pro děti. Respekt, který pohádky a knihy pro mládež na severu požívají, je z velké části zásluhou hluboce zažité kultury úcty k dítěti.

Profesorka Maria Nikolajevová, editorka Oxfordské encyklopedie dětské literatury, v rozhovoru pro BBC ale poukazuje i na fakt, že skandinávské pohádky nejsou na rozdíl od jiných zemí zasazené do pohádkové fantazie. Jejich hrdinové se většinou pohybují v běžném světě dospělých a přetváří si ho nějakou svou „zázračnou“ schopností. To ovšem neznamená, že by byli ušetřeni drsné reality.

V pohádkách Hanse Christiana Andersena je úplně běžné, že žebrající děvčátko umrzne a malá mořská víla se nedočká šťastného života s milovaným princem, přestože si kvůli němu musela vyříznout jazyk. Mumínci Tove Janssonové jsou často smutní, melancholičtí, běžně se setkávají s Moranou, kterou my Slované známe jako bohyni smrti. A Pipi Dlouhá punčocha? Můžete si ji vybavovat jako milou, byť trochu sociopatickou holčičku. Sám Stieg Larsson o ní ovšem prohlásil, že Lis Salanderovou psal podle představy, jak by Pipi vypadala v dospělosti.

 

  • Muži, kteří nenávidí ženy

    Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth…

    205 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

Literatura pro mládež jde v otevřenosti ještě dál. Často natolik, že její spisovatelé mají problémy s vydáváním překladů. Spisovatelka Ingelin Røsslandová napsala v rozhovoru pro Guardian: „Ve skandinávské knize takřka neexistují tabuizovaná témata, a to ani v knihách pro děti a mládež.  Knihy pro teenagery často velmi otevřeně řeší sexualitu, nevyhýbají se vulgárnímu jazyku a nic není cenzurováno. Považujeme to za naprosto samozřejmé a nedovedu si představit, že bych se při psaní pro mladé lidi musela něčemu vyhýbat.“

Když ale autor jako Gunnar Ardelius, spisovatel proslavený svými knihami o lásce a sexualitě, publikuje v zahraničí, naráží na problémy velmi často. Francouzští nakladatelé po něm požadovali, aby pro jejich vydání přepracoval část knihy Potřebuji tě víc, než tě miluji, což samozřejmě odmítnul. V Rusku jeho knihy nesmí vycházet vůbec.

Stejně rovnostářský postoj seveřané koneckonců zaujímají i k ostatním žánrům, které jsou jinde považovány za méněcenné. Sama detektivka se od napínavých historek posunula k sociálně angažovanému románu už v šedesátých letech. Série knih s detektivem Martinem Beckem od švédských manželů Maj Sjöwallové a Pera Wahlöö pak jmenují jako svou inspiraci snad všichni autoři moderních detektivek.

 

Realizmus

Skandinávské knihy se nikdy nevyhýbají realitě. Nikdo v nich není povýšen nad osud, nikdo není ušetřen neustálého boje o přežití, který je v prostředí samého kraje obyvatelného světa součástí každodenní reality. Severský realismus jde dokonce tak daleko, že ani sami bohové v prastarých ságách nebyli nesmrtelní. Naopak, byli si vědomi, kde a kdy přijde jejich Götterdämmerung – chvíle, kdy odejdou ze světa a nahradí je další civilizace (vybavujete si závěr Pána prstenů, kde elfové a starší národy odplouvají na lodích do Valinoru?).

Domeček pro panenky

188 s DPH

Skladem

Realismus se ale promítá doslova do všech žánrů a odvětví severské literatury. Dánský filozof Søren Kierkegaard napadal ve svých spisech zavedené principy morálky, etiky a organizovaného náboženství. Henrik Ibsen, který je přezdíván „otcem realismu“, dělal totéž v oblasti dramatu a doslova tak přepisoval postupy a kánony v evropském divadle.

Stejný důraz na nemilosrdnou realističnost můžeme koneckonců vysledovat i v tolik oblíbených severských detektivkách. Policisté v nich neodhalují zločince nadpřirozenou dedukcí ani (neméně nadpřirozenou) schopností zmlátit deset dvoumetrových chlapů. Za jejich úspěchem stojí vždy monotónní nudná rutina často vedoucí do slepé uličky. V krátkých povídkách jdou Skandinávci často až na dřeň.

Současní mladí autoři píší o obyčejných životech obyčejných lidí, někteří se soustředí na své vlastní tělo, jeho pocity a bolesti. Děj povídky může být zredukován na popis, jak hlavní postava natírá chléb máslem a pak ho v křesle u okna sní. Nic se nemusí stát, stejně jako se nemusí nic stát v opravdovém životě. A jestli chcete ještě pádnější důkaz zatvrzelého lpění na realitě – ve které pohádce si malé dítě dovolí vykřiknout, že císařovy šaty jsou podvod a panovník stojí přede všemi nahý?

 

Podpora

Bylo by chybou opomíjet fakt, že za úspěchem severské literatury stojí kromě nadání autorů i dlouhodobá a cílevědomá podpora ze strany státu. Investice do literatury začala už v šedesátých letech minulého století, kdy si zdejší vlády uvědomily, že nevzniká mnoho nových knih a chybějí mladí autoři.

 

  • Žízeň

    Harry Hole si chce užívat spokojený život s Ráchel a poklidně vyučovat na policejní akademii. Jenže v Oslu dojde k vraždám několika žen, které si daly schůzku přes Tinder. Vyšetřovacímu týmu v čele s…

    357 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

     

 

Velmi vážně tuto situaci vnímali zejména v Norsku, kde byl nedostatek norsky psané literatury vnímán jako reálné ohrožení existence jazyka. V roce 1978 zde proto byla založena literární agentura NORLA, která dodnes velmi účinně literaturu podporuje. V Norsku mají díky ní knihy nulovou sazbu DPH, spisovatelé a překladatelé mají možnost pobírat dlouhodobé granty zajišťující pravidelný příjem a stát sám vykupuje část knižních nákladů pro potřeby knihoven.

Lovec králíků

330 s DPH

Skladem

Podobné agentury existují také v ostatních severských zemích, i když způsoby podpory se různí. Například v Dánsku nemají na státní podporu nárok autoři detektivek, protože se u nich předpokládá, že si jejich žánr dokáže sám na sebe vydělat.

Toho ovšem mohou autoři dosáhnout pouze díky překladům a zahraničním licencím, které národní literární agentury aktivně (a štědře) dotují. Fondy navíc poskytují granty, zprostředkovávají informace, kontakty, pořádají semináře a vedou přehledné a úplné databáze. A aby to měli spisovatelé ještě jednodušší, najdete všude ve Skandinávii literární domy, kde mohou spisovatelé psát a překladatelé překládat.

 

Každý má tajemství, jde jen o to je odhalit. Stieg Larsson

 

Hygge

Mocní hrdinové řešící reálné problémy každodenního světa, neohlížení se na žánry a důsledná a dlouhodobá podpora ze strany států. To všechno tedy pravděpodobně stojí za úspěchy, které severská literatura ve světě slaví. Anebo je to možná všechno jinak. Možná je ta dokonalá péče o literaturu jen důsledkem toho, že jsou si Skandinávci velmi dobře vědomi důležitosti pohodlně stráveného večera. Pro pocit, kdy si zabalení do deky sednete ke kamnům s hrnkem horkého kakaa a otevřete si rozečtenou knihu, mají Dánové dokonce zvláštní slovo. Hygge. Oxfordský slovník ho vyhlásil jedním z nejdůležitějších slov roku 2016.

 

Přečtěte si celý magazín

 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet