RECENZE: Stesk po krvi

V roce 2018 se do českých knihkupectví dostal italský detektivní thriller Stesk po krvi. Je to prvotina dvou italských autorů píšících pod pseudonymem Dario Correnti. Další informace o sobě však autoři čtenářskému světu neprozradili, a tak nám nezbývá než čekat, jestli se s dalšími úspěšnými díly o pseudonymu Dario Correnty dozvíme něco víc. Kniha však slaví v Itálii velký úspěch, takže můžeme předpokládat, že se nějaké pokračování na pultech knihkupců dříve či později objeví.

Po mnoha severských a francouzských detektivkách (a jedné německé), které jsem v poslední době četl, se objevila jedna z neprobádaného prostředí Itálie. Neprobádaného mám na mysli pouze z knižního hlediska, protože jinak jsem už v Itálii jednou byl, takže ji znám jako vlastní boty (botu?). Nicméně šlo o něco nového, takže jsem byl samozřejmě zvědavý.

Tento detektivní thriller se taky od většiny (až na Milénium) běžných detektivek liší tím, že hlavním hrdinou není detektiv nebo policista, ale novinář. Tím novinářem je zkušený a ostřílený Marco Besana, který se specializuje na kriminální žurnalistiku. Doprovod mu dělá mladá nezkušená praktikantka Ilaria Piattiová, kterou Marco vezme víceméně na milost, protože jinak je v jejich redakci velice neoblíbená a s její kariérou novinářky to vůbec růžově nevypadá (z toho sestavení ústředních postav příběhu mohu pouze předpokládat, že záhadné duo autorů píše rovněž ve složení muž – žena).

Marco je přivolán k vraždě, aby o ní napsal článek. Jedná se o případ, který nese stopy kanibalismu a také satanismu. Ilaria v té vraždě objeví podobnost s činy prvního italského sériového vraha z 19. století Vincenza Verzeniho, o kterém při studiu psala seminární práci. Svou předtuchu Marcovi sdělí, čímž se mu dostane do přízně a stanou se z nich kolegové a přátelé. Následují další vraždy, které nesou stejnou podobnost, jako ta první.

Policie je bezradná a Marco s Ilarii mezitím sledují indicie a shánějí informace, které by jim mohly prozradit, kdo je oním záhadným vrahem. Při putování po stopách vraha se novinářská dvojice dozvídá jeden o druhém další a další informace o jejich životech a minulosti, což je postupně stále více sbližuje a stanou se sobě navzájem oporou. Zároveň však pronásledování pachatele přinese do jejich životů i strach o vlastní bezpečí. Jestli se jim podaří pachatele vypátrat, a nepřijít při tom k úhoně, vám neprozradím já, ale Dario Correnti ve své knize.

Kniha byla rozhodně zpestřením klasických detektivních příběhů. Líbilo se mi, že autor zakomponoval do příběhu i okénka do 19. století na proces s Vincenzem Verzenim, což byl skutečný italský sériový vrah. Příběh je použitím historických faktů o této postavě hodně autentický. Oblíbil jsem si hlavně postavu Marca Besany, která je přes svou nabručenost a hulvátství v konečném důsledku čtenáři tak nějak sympatická. Kniha určitě má svoje mouchy, ale na prvotinu je hodně povedená a nepostrádá element konstantního napětí. Ocení ji především všichni milovníci detektivek a obdivovatelé novinářské práce. Knihu jsem četl zrovna v období Vánočních svátků a začátkem roku, tedy přesně ve stejné době, kdy se odehrává i tento příběh, což ještě dodalo na jeho živosti.