RECENZE: Jak se spřátelit s temnotou

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Lucie Ďorďová Lucie Ďorďová

RECENZE: Jak se spřátelit s temnotou - titulní obrázek

Kathleen Glasgow můžete znát jako autorku mezinárodního bestselleru Dívka na kusy. Nyní přichází se svou druhou knihou o dívce jménem Tiger, která utrpí nejhorší ztrátu ve svém životě. Jak na mě kniha zapůsobila? Čtěte dál.

Tiger je šestnáctiletá dívka, která nežije zrovna svůj sen. Má svou mámu a pár kamarádů, je zamilovaná do kluka, se kterým sedí při biologii, a dokonce se mezi nimi začíná něco romantického odehrávat, ale jak to tak bývá, máma umí být občas otravná, navíc nemají moc peněz a tak je Tiger kvůli svému oblečení terčem posměchu. Jo, a taky má často hlad, protože jejich lednička zeje prázdnotou. Nic z toho ale nikdy nebyl problém, se vším by si poradila. Jednoho dne ale přeteče pohár její trpělivosti a s mámou se pohádá. Určitě by se brzy usmířily, kdyby ještě měly možnost.

 

  • Jak se spřátelit s temnotou

    pevná vazba

    SRDCERYVNÝ PŘÍBĚH O ZÁRMUTKU PRO ČTENÁŘE YOUNG ADULT | Grace Tolliverová, přezdívaná Tiger, je šestnáctiletá dívka z městečka Mesa Luna v Arizoně. Studuje střední školu, kde poznala svou nejlepší…

    179 Kč

    399 Kč

    Do košíku

    Četl(a) jsem

 

Tiger je šestnáctiletá dívka v péči dočasné pěstounské jednotky. Její sociální pracovnice pátrá po příbuzných nebo někom, kdo by si chtěl takhle starou dívku adoptovat. Tiger odpočítává minuty a dny od matčiny smrti a necítí nic. Ani fyzickou bolest, ani hlad, ani chuť, prostě nic. Propadá se do temnoty, ze které nevidí cestu ven.

Co byste dělali, kdyby se vám život z minuty na minutu prostě změnil? Jak na něco takového může člověk reagovat? Pro hlavní hrdinku nebyla ztráta matky jen ztrátou, bylo to donucení se zapojit do kolotoče amerického sociálního systému péče o sirotky, znovuhledání sebe, objevování nepoznaných věcí a překvapivých gest od lidí, od kterých byste to nečekali.

Nedokážu posoudit autentičnost zármutku, kterým jsem si díkybohu neprošla, ale musím se přiznat, že se nestalo, že bych byla dohnána k slzám. Hrdinky mi bylo líto, během čtení jsem se asi tvářila velmi zasmušile, ale chyběl mi určitý spouštěč, a to i přes to, že se autorka o navození takových pocitů snažila sugestivními pasážemi v druhé osobě jednotného čísla.

Zajímavé mi přišlo sledovat, jak hrdinka svůj stav zpracovává, jak je pro ni těžké vnímat, nenaštvat se, snášet pohledy a otázky ostatních a vůbec přítomnost druhých lidí, protože o žádného jiného člověka, než byl ten, kterého ztratila, nestála. Její postoj mi svým způsobem připomínal Bellu, která ztratila Edwarda a v její hrudi se usadila černá díra, prázdnota, temnota.

Příběh se podle mě bude líbit každému, kdo se nebojí pustit do vážnějších témat, o kterých může, ale nemusí přemýšlet zbytek dne. Knihu si navíc oblíbí každý milovník krásných obálek, protože… Prostě se na tu knihu podívejte. Luxus.

 

Hodnocení:

80% Lucie Ďorďová 14. října 2020

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy