Malé zdravé výměny aneb chaotikova předsevzetí pro rok 2024

Jo, tak tohle jsem si přečetla nebo vyslechla už nejméně stokrát. Vy také a stále nejste schopni vydržet déle než do konce ledna? Já jsem ukázkovým příkladem člověka, pro nějž je konzistence cizí slovo nejen původem, ale i významem. Jdu z extrému do extrému, což je jediný způsob, kterým udržuju balanc a život na uzdě. Jsem bohém tělem i duší, pohodlí a požitky mají zkrátka přednost, vždyť žijeme jen jednou. Ale dobře vím, že i moje fyzická schránka, duše a mozek potřebují péči, kterou bych jim od letoška chtěla dopřát co nejvíc. Jste na podobné vlně? Pojďme se tedy společně podívat na takzvané „healthy swaps“ neboli zdravější výměny, které by pro nás mělo být snadné zařadit do svého života, ale zároveň bychom na ně neměli spěchat a každému z nich věnovat dostatek času, aby se nám dostaly pod kůži. Mnohé jsou naprosto banální, o to jednodušší by pro nás mělo být se s nimi ztotožnit.

Jakých okruhů se budou zdravé výměny týkat?

1. sebezvdělávání
2. příprava jídla
3. organizace času
4. společenský život

SEBEVZDĚLÁVÁNÍ – místo plytkých románků literatura s přesahem

Jak už jsem psala v úvodu, rok 2023 byl ve znamení pohodlí i co se literatury týče. Četla jsem pouze lehce stravitelnou beletrii, která mnohdy neměla velký přesah a plnila pouze relaxační funkci. Letos bych ráda vyměnila sladké románky za literaturu, která mi rozšíří obzory a třeba i připomene to, co už dávno vím . Můj vztah k seberozvojové literatuře plné motivačních řečí je dost vyhraněný, po té sahat vážně nechci. V oblasti tohoto žánru mě ale zaujala Citlivá průvodkyně, která svým tónem promlouvá především k ženám a ve světě jde o unikát i obrovský bestseller. Zatímco drtivá většina self-help literatury se vás snaží vyburcovat k co nejlepším výkonům, tato vás naopak učí zpomalit, zaměřit se na sebe, a přesto být v životě efektivní a spokojená. Ještě víc mi padla do oka kniha Proč mi tohle nikdo neřekl dřív, která nás učí reagovat ne z dlouhodobého hlediska, ale zachovat se v konkrétních stresových situacích a čelit jim s klidem. Nejsem zrovna emočně nejodolnější člověk, takže předpokládám, že to bude má nová bible. 

A jako takovou milou oddechovku, ale zároveň trénink mozku i duše jsem si vybrala Léčivou moc psaní od Rupi Kaur, která funguje jako takový pracovní sešit pomáhající s utříděním myšlenek, emocí i kreativitou.  

PŘÍPRAVA JÍDLA – místo sobotní dovážky s láskou uvařený oběd

Přípravě jídla obecně nevěnuji moc času a jinak tomu nebude ani v tomto textu. Pokud by platilo, že láska prochází žaludkem, asi by se do mě nikdo nikdy nezamiloval. Svého milého neohromím špičkovou svíčkovou se šesti, návštěvu velkou vymazlenou hostinou, spíš jde o lehce nepříjemnou všední povinnost. I tak bych si ráda rozšířila svůj gastro repertoár a k obědu poobědvala i něco jiného než noky se špenátem nebo jídlo z dovozu. Chtěla bych tak alespoň jednou týdně uvařit něco podle nového receptu. Vzhledem k tomu, že mám dvouletou dceru, tak nejjistější jistota bude Bářina kuchařka pro mámy a táty. Nezapřu ani svou vášeň pro asijskou a italskou kuchyni, takže jsem se rozhodla místo návštěvy vietnamského bistra nebo dalších noků se špenátem vyzkoušet, jak bude tato mezinárodní gastronomie chutnat, když si ji připravím doma.

ORGANIZACE ČASU – místo milionů papírků po všech čertech jeden diář

Je třeba něco dodávat? Nejsem taková, že bych si nic nezapsala a spoléhala na to, že si budu vše pamatovat. Protože já zapomínám úplně všechno. Včetně toho, kam si poznámky píšu. Část je v kalendáři, část v online dokumentech, část na těch malých lepivých papírcích, co mi zdobí notebook, ledničku a mám jich plné kapsy. A to není ideální, že. Letos jsem si řekla ne. Už jsi velká, je čas na diář. 

Konkrétně mně největší smysl dává denní od Presca – pro zapisování pracovních i osobních úkolů se zdá ideální formátem, vzhledem i cenou ☹️

SPOLEČENSKÝ ŽIVOT – místo kvantity kvalita

Už od základní školy bojuju s tím, že nedokážu snést představu, že by mi něco uniklo. Jakákoliv rodinná oslava, sešlost s přáteli, firemní akce, vánoční večírky, posezení a výlety s blízkými. Mám pocit, že musím být všude, jinak mi něco uteče, a ta představa mě šíleně frustruje. Odcházím téměř vždy jako poslední, ochutnám všechno jídlo, pití, zahraju si všechny hry, s každým se zasměju, zatancuju, zazpívám a až pak se smí domů. Možná je na čase si říct, že bohatě stačí jít večer ven s přáteli jednou za měsíc, nedojídat poslední jednohubku na táce nebo aspoň pít nealko drinky, které večer i druhý den chutnají lépe než bolehlav :-) Ostatně nás čeká suchý únor, tak je možná ideální čas se podívat po alcohol free variantách oblíbených koktejlů.

Nechceme žádné diety, dril ani nesmyslné výzvy a požadavky, které nás omrzí dříve, než přečteme nový komiks, co jsme dostali k Vánocům. Věřím, že některou ze zdravých výměn dokáže do svého fungování zařadit i ten největší chaotik. Jdete to něčeho z toho se mnou?