Deník fejsbukové matky je kniha plná vtipných statusů

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Michaela Tyrová

Znáte ty fámy, že těhotenství vám sebere 10 % mozku? Já tedy ano. Znám jich dokonce i více.

Teď vám představím někoho, kdo se nebojí ze sebe udělat naprostého blázna a zoufalce. A přitom si zároveň zachovat chladnou hlavu. Respekt!

Všestranná žena

Lucie Nachtigallová. Až do teď jsem to jméno ani nepostřehla. Ale po přečtení Deníku fejsbukové matky jsem jejím dalším hrdým fanouškem. Lucie je absolventka Fakulty sociálních věd UK. Do tištěných médií přispívala jako novinářka už od šestnácti let.

 

Kniha

  • Deník fejsbukové matky

    pevná vazba

    Knížka, kterou držíte v ruce, je naprostým unikátem. Je to totiž zřejmě jediná kniha na světě, která je napsaná pouze s pomocí statusů.Je to kniha, ve které nenajdete klasický začátek ani konec. Nemá…

    49 Kč

    Nedostupné

    Četl(a) jsem

 

 Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Toto je jen část toho, co Lucie za svůj život zvládla.

Matkou na plný úvazek

V první řadě je ale MATKA. Matka tří dětí, Frantíka, Viktorky a nejmladší Alžbětky. Samozřejmě je také manželka skvělého chlapa. A já jí ještě přidávám přezdívku „superžena".

„Ze školky přišel pokyn promluvit s dětmi o povolání rodičů, tak jsme se do toho pustili. Děti usazeny na sedačce proti mně, křížový výslech začíná. Matka: „Viktorko, jaké je zaměstnání našeho tatínka?" Viki: „Je šéftraktor." Matka: „Fando, co táta v té práci dělá?" Fanda: „Já myslím, že tam pije pivo!" Matka: „A co dělám já?" Viki: „Ty jsi uklízečka!" (úryvek z knihy)

Už když mi byla tato kniha nabídnutá k recenzi, věděla jsem, že ji rozhodně neodmítnu a že budu určitě nadšená a spokojená. Stalo se. Jako matka jsem si tohle „bláznivé" čtení opravdu užívala. Nesčetněkrát jsem se tak pobavila, že jsem u pracovního stolu doslova nadskakovala. Byla jsem pak nucena přečíst své kolegyni pár úryvků. Žádný div, že jsme od té chvíle nadskakovaly obě.

Netypický formát

Kniha je sepsána formou statusů, které byly původně určené pro sociální sítě. Autorka začíná rokem 2009 a loučí se s námi posledním statusem z 24. prosince 2011. Někomu se tento formát a styl může zdát zvláštní, ale já ho schvaluji. Lepší formu tato kniha mít nemohla.

Když jsem knihu po rozbalení viděla a chtěla ji jen tak zběžně prolistovat, dopadlo to tak, že jsem si otevřela láhev vína, naložila se do vany a pročetla se až za půlku. Nemohla jsem ji pustit z rukou. Číst o někom, kdo je na tom občas ještě hůře, než vy sami, je možná trošku sobecké, ale zároveň osvobozující.

Lucie nám dává nahlédnout do svého soukromého života. Statusy se týkají celé její rodiny i přátel, příbuzných, známých i neznámých. Líbí se mi její bezprostřednost, sarkasmus, ironie, pragmatismus. Občas i její zoufalá rezignace či melancholie. A v neposlední řadě i ona sama a její postoj k vážným i banálním věcem.

S nadhledem a chladnou hlavou

Autorka se nebojí udělat si sama ze sebe legraci. Stále si zachovává chladnou hlavu a nadhled. Tato kniha je opravdu život sám. Náhled do života jedné ženy a jejích běžných a všedních starostí. Vše je podáno s humorem a peprnou nadsázkou.

Co musím pochválit, jsou statusy, kterými Lucie komentovala i situaci týkající se veřejných informací z televize nebo novin. Obzvláště pak chválím i zmínku o její nejlepší kamarádce. Nechci prozrazovat, ale přistihla jsem se, že čekám na další status s informací, která se bude týkat jí. A díky bohu jsem se dočkala.

Ještě bych ráda upřesnila, proč je kniha tolik úsměvná. Je to hlavně díky dětem a legračním příhodám. No, vlastně některé tolik legrační nejsou, ale Lucie je dokáže podat tak, že se prostě zasmát musíte, i když se třeba jedná o nemilou katastrofu.

Na jedné lodi

Asi všechny matky se setkávají s něčím podobným. Někdy si zachováme chladnou hlavu, jindy vypěníme. Díky této knize jsem zjistila, že nejsem zase tak hrozná a bláznivá. Jsem vlastně úplně normální. A věřte, že jsou mnohem horší věci, než několik vagonků od mašinky v záchodové míse, poškrábané auto nebo brzký ranní budíček od našich ratolestí.

Vždyť za tu radost v dětských očích a těch pár vrásek navíc to stojí. Smějme se, nervujme se, buďme pro své děti tím nejlepším pomocníkem, přítelem i rodičem. Lucie, díky za to, že jsi mi dala nahlédnout do svého pestrého života. A tím jsi mě uklidnila, že nejsem sama. A to podotýkám, mám jen jednoho sviště.

Povzbuzení a zábava

Tahle kniha bude malý velký trhák. A já jí to přeji. Je jiná, zvláštní, neobvyklá, ale je skvělá. Dokáže povzbudit a rozesmát. Dokáže ovlivnit, a to je dobré. Lucii přeji hodně sil a nervů do dalších životních eskapád. S nadšením každý den čekám na její nový status, protože vím, že to bude zase perlička.

Knihu doporučuji každé ženě, která si myslí, že není perfektní. Zvedne vám náladu a nevýslovně vás pobaví. Zhltnete ji tak rychle, že budete litovat toho, jak byla krátká. A pak uděláte to samé jako já. Půjdete na Facebook (popřípadě si ho založíte) a začnete Lucii sledovat i tam. Skvělé odpočinkové čtení, které si jistě najde své obdivovatele i fanoušky.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy