Život za život

Když Jan Pavel II. v květnu 2004 svatořečil Giannu Berettovou Mollovou (1922–1962), nazval ji „prostou, ale o to výmluvnější poselkyní Boží lásky“. Její život byl do jisté chvíle naplněn běžnými radostmi a starostmi mladé ženy. Vyrůstala jako desáté z třinácti dětí svých rodičů nedaleko Milána. Byla cílevědomá, a tak se na gymnáziu rozhodla pro dráhu lékařky. Po dokončení studií a splnění navazujících povinností si jako svou specializaci v roce 1952 vybrala dětské lékařství. Současně se jako vychovatelka účastnila aktivit Katolické akce: jezdila s mladými dívkami na lyže a na horské túry. Po několikaleté známosti se v roce 1955 vdala za Petra Mollu. „Láska je nejkrásnější cit, který Bůh vložil do lidského srdce,“ píše mu v dopise pár dní před svatbou. Během čtyř následujících let přijdou na svět jejich první tři děti. Ti, kdo si Giannu pamatují, vyprávějí, že si i poté při plnění mateřských povinností našla čas pro sebe a své záliby: malování, hru na klavír, cestování, koncerty. V září 1961, v druhém měsíci jejího posledního těhotenství, přichází bolestná zpráva. Lékaři jí na děloze objevili rostoucí fibrom (benigní nádor vazivové tkáně). Gianna se musela rozhodnout, jak dál. Dvě z tří možností by znamenaly záchranu jejího života, ale zároveň umělý potrat. Jako žena i jako lékařka, která si je vědoma všech důsledků, zvolila nejriskantnější řešení: odstranění fibromu bez ukončení těhotenství. Znamenalo to pro její život poměrně značné nebezpečí. Když své dítě poté porodila, nebylo navzdory veškeré lékařské péči možné její život zachránit. Jaké motivy přivedly Giannu k jejímu rozhodnutí, když věděla, že nejspíše položí svůj život za život dítěte? Proč její smrt vyvolala tak velký ohlas a rozporné reakce? Publikace Život za život ukazuje Giannu v realistickém světle, jako ženu temperamentní, radostnou, vyrovnanou. Vede k hlubšímu zamyšlení nad mezními situacemi v našem životě a nad hodnotou mateřství.

Sdílet