Sídlo hrůzy (Defekt)

Mám moc ráda knížky o starých domech. To jak je spisovatelé popisují, rozvíjí moji fantazii. Tahle byla fajn..ale čekala sem asi něco víc. Víc děje ze kterého mrazí.. Ale je čtivá, rozhodně dobře napsaná a na jedno odpoledne akorát.

V poslední době když narazím na nějakou knihu označenou horor, tak je pro mě horor dočíst knihu, ale úplně v jiným smyslu. Kdežto tato kniha si to zaslouží. Je to opravdu skvělá duchařina a já nemohla přestat číst a díky krátkým kapitolám a většímu písmu jsem ji přečetla za 2,5 hodiny! Jedná se o takovou tu klasiku. Sestry - Sarah a Chloe zdědí starý dům po svém zesnulém strýci. Chloe i se svou malou dcerkou, manželem a Sarah se tam přestěhují. Najednou se na na určitých místech začne objevovat chlad, zápach, záhadné ťukání a postavy... K tomu všemu najdou v horním poschodí tajnou studovnu plnou bizarních okultních artefaktů a záhadnou knihu psanou v latině... Téměř od začátku se v knize začnou objevovat strašidelné momenty, které z nás nikdo nechce zažít. Čím víc se dostane do hloubky příběhu, tím víc se začínají objevovat strašidelnější momenty až kniha naplno graduje. Musím říct, že jsem se fakt v určitých situacích bála a moje fantazie pracovala na plné obrátky a číst ji večer pro mě nebylo moc příjemné. Nečekejte však, že má kniha happyend a uzavřený konec. Nikoliv! O to je to ještě lepší. Jelikož jsem se na GR dočetla, že se jedná o sérii s pěti díly, tak jsem opravdu zvědavá na to, co nás čeká dál a modlím se, aby zde všechny díly vyšly.

Děkuji moc Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku Sídlo hrůzy. Tato kniha mě velice zaujala svou anotací, u které jsem si řekla, že stojí opravdu za to. Navíc, je podzim a já se tak pomalu přesouvám ke strašidelnějším knihám. Od Sídla hrůzy jsem čekala cokoli, ale tohle zrovna ne. Jako první mě překvapila velikost písma. Jsem zvyklá na malá písmena, takže to pro mě byla zprvu docela velká změna, ale brzy jsem si zvykla. Kapitoly jsou velmi krátké, takže kdykoliv lze knihu odložit, ale s tím, jak je děj napínavý, tak nejde odložit. Často se tak stalo, že kapitola končila v tom nejzajímavějším a já potřebovala nutně vědět, jak to dopadne, že jsem četla dál. Přišlo mi, že i kvůli velikosti písmen a krátkým kapitolám čtení utíkalo rychle. Zprvu jsem si říkala, kdy už se tam začne dít něco strašidelného, jelikož jsem se dostala už ke sté stránce a nic se nedělo. Ale asi po pár stránek se začaly objevovat strašidelné záležitosti a s postupem času se to zhoršovalo čím dál víc. A to se mi na tom velmi líbilo, jak se to postupně vyvíjelo. Prostředí a nadpřirozené bytosti byly moc dobře popsané a nedělalo mi problém si je představit. Avšak ty představy vypadaly dost strašidelně, až jsem z toho měla husí kůži. Nejvíc se divím, že i přes jeho proslulost, byli všichni ochotní se do něj přestěhovat. Od poloviny knihy jsem byla do příběhu velmi zažraná a nedokázala jsem se od ní odtrhnout. To, co se tam dělo, bylo šílené a neříkala jsem věřit vlastním očím. Upřímně, samotný konec mě velice překvapil. Pokud máte rádi horory, u kterých se začtete, abyste věděli, jak to skončí, tak je Sídlo hrůzy to pravé pro vás. Určitě doporučuji číst knihu po večerech, jelikož v tu dobu se též odehrávají strašidelné věci v příběhu.

Knížka je za mě top, přečteno jedním dechem. Kniha je čtivá, konec velmi napínavý a svádí k myšlenkám na pokračování

To je jak Darcy Coates, akorát v mužském podání. Ztráta času