Recenze na knihu
Ježibaba z Lesa černých stínů Ivan Kučera
Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda
4.0 z 5 8 hodnocení čtenářů
3× 5 hvězdiček 3× 4 hvězdičky 1× 3 hvězdičky 1× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Přidejte své hodnocení knihy
-
Lucyvase4 registrovaný uživatel 2 z 5 hvězdiček Hodnoceno z aplikace
Píše se rok 1928. A my se ocitáme na Slovensku. Konkrétně v zapadlé vesnici kdesi u zříceniny hradu Obrogod. V obyčejné dědině, kterou obestírá les, jenže ten les není vůbec obyčejný, je to les černých stínů. A v tomto lese žije dle pověsti ježibaba. Ačkoli ji nikdo dlouho neviděl, víme, že se tu stávají divné věci. Kdo do lesa vstoupil, nevrátil se živý. A tak se všichni tomu místu vyhýbají. Když se ale začnou ztrácet i malé děti a stopy vedou do lesa, rozhodně se jeden z otců, uspořádat odvetnou výpravu. Cílem je ježibabu najít, nejlépe i s dětmi a skoncovat s tímhle prokletím jednou provždy. Na cestu se tedy vydává 13 občanů vesnice. Je to naposledy, co je místní vidí? Nebo se vrátí i s přeživšími dětmi? Když mi kniha přišla, byla jsem překvapená, jak je malinkatá. Moc se mi líbila obálka, tím mně vlastně zaujala. Rozhodně mi naháněla hrůzu. A já už se těšila, jak se při sychravých podzimních večerech budu klepat strachy. Jenže, tohle se úplně nekonalo. Když třináct osob vstupuje do lesa víte, že je rozhodně nečeká nic pěkného. Jak už obálka napovídá, o smrt tu není nouze. A najde ji i ten, kdo ji nehledá. Ačkoli začátek příběhu vypadá hodně slibně, nakonec jsem tak nadšená nebyla. Ve vesnici mě příběh hodně bavil. Ztracené děti, temná atmosféra zapadlé vesničky, všeobjímající strach a napětí. Pak jsme se ale dostali do lesa a celé to napětí po pár stranách opadlo. Místo strachu se u mne dostavilo spíše znechucení. VAROVÁNÍ. Některé scény rozhodně nejsou pro slabé žaludky. Přišlo mi, že autor se snažil čtenáře neustále něčím šokovat. Za mne tím ale neskutečně opadla ta atmosféra. Jen jsem čekala, co dalšího v knize bude a ten strach a nepředvídatelno se vytratilo. Už jsem zkrátka čekala úplně vše. Na takhle tenkou knížečku bylo v knize až moc akce. Všechno bylo neskutečně zrychlené. Žádný vztah k postavám jsem si vlastně nestačila vytvořit. SPOILER: Takže mi bylo jedno, že umírají, jak na běžícím páse. ,,Žijeme a umíráme. To je jediná jistota na tomto světě." Knihu beru spíše jako jakousi víc natáhlou povídku, která mne kromě pár bizarností ničím moc nepřekvapila. Neurazí, ale bohužel ani příliš nenadchne. Hodnotím:⭐⭐,5/5
Přečíst více -
Jk registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Tak tohle byla naprostá hororová pecka. Doporučuji.
Přečíst více