0.0 z 5 hvězdiček
měkká vazba224 Kč
Běžně 250 Kč
Kniha
22. číslo sborníku Folia Historica Bohemica, který se od roku 1990 zaměřuje na dějiny raného novověku, obsahuje celkem deset studií, dále v oddílu Historikové raného novověku medailonek nedávno zesnulého významného maďarského badatele o dějinách 16.-18. století profesora Istvána Györgye Tótha (včetně jeho výběrové bibliografie) a konečně necelé… Přejít na celý popis
Spaluje vás touha po knihovničce plné nesmrtelné klasiky? S touhle nabídkou pořídíte světovou i českou klasickou literaturu z edice 1400 od 99 Kč.
Více informací
22. číslo sborníku Folia Historica Bohemica, který se od roku 1990 zaměřuje na dějiny raného novověku, obsahuje celkem deset studií, dále v oddílu Historikové raného novověku medailonek nedávno zesnulého významného maďarského badatele o dějinách 16.-18. století profesora Istvána Györgye Tótha (včetně jeho výběrové bibliografie) a konečně necelé dvě desítky recenzí domácích i zahraničních prací vzniklých v oboru raně novověkých dějin v posledních několika letech. V prvním příspěvku sleduje Dalibor Janiš na základě studia právních pramenů vývoj policejních ustanovení v usneseních moravského zemského sněmu před rokem 1520 ve středoevropském kontextu. Následující studie Jana Zdichynce se zabývá problematikou předání cisterciáckého kláštera v Oseku pražskému arcibiskupství k jeho hmotnému zajištění, k němuž došlo v rozporu s kanonickým právem v letech 1579-1580. Ve třetím článku Pavel B. Kůrka analyzuje týdenní zádušní účty předbělohorských utrakvistických farností a načrtá možnosti jejich využití a interpretace. Příspěvek italské muzikoložky Patrizie Radicchi, založený zejména na studiu korespondence Alberika I. Cyba Malaspiny s Ottaviem Stradou, jejíž edici v příloze obsahuje, poskytuje nové pohledy na vztahy mezi italským státem Massa Carrara a císařským dvorem za vlády Rudolfa II. Marta Vaculínová stručně referuje o latinských průpovědích a citátech v památnících Knihovny Národního muzea. V následující studii seznamuje Marek Ďurčanský čtenáře s různými formami kulturních investic městské rady Starého Města pražského v letech 1656-1677. Významná francouzská bohemistka Marie-Elizabeth Ducreux předestírá v dalším příspěvku českému historickému bádání své úvahy o barokní zbožnosti a o rekatolizaci Čech. Pavla Stuchlá podrobuje důkladnému rozboru oběžníky prachaticko-netolicko-vodňanského vikariátu z poslední čtvrtiny 17. a z první poloviny 18. století. Poslední dva příspěvky – Jiřího Hrbka a Štěpána Váchy – věnují z různých úhlů pohledu zevrubnou pozornost korunovačnímu ceremoniálu českých králů v raném novověku a jeho jednotlivým složkám.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.