Recenze na knihu
Píseň čepele Nikola Tabačková

Píseň čepele: fantasy, kde hlavní hrdinkou je princezna Lesia. Ta se má vdát (v 16 letech) za Kasiána, prince ze sousedního království. Lesia se sňatkem ale nesouhlasí, a tak se rozhodne utéct do Dračích hor. Od mládí touží spatřit draky a teď je dokonalá příležitost. Netuší ale, že Temný lord z Popravčího vrchu sleduje každý její krok. Existuje totiž věštba, dle které může být Lesia dědicem, který svrhne Temného lorda a navrátí moc do rukou dobra. Po cestě potká Siána. Kdo Sián je? A je Lesia skutečně osobou z proroctví? Že to zní zajímavě? Na sakryš, že jo. Tohle mohla být taková bomba. I když je kniha plná akce, má své draky, princeznu, věštbu, má také své ale... Autorka knihu psala v 16ti letech. Kniha vyšla samonákladem a navíc bez korektury. A je to prostě hodně poznat. I kdybych pominula velké množství překlepů a pravopisných chyb, nemůžu nezmínit dlouhá souvětí, do kterých se čtenář, (a myslím, že i autorka sama), mnohdy zamotá. Druhá věc, která mi vadila, je hodně nelogických věcí v dějové lince. (Např. Temný lord pomalu nerozdělá oheň, ale jeho dcera ho kouzlem vyčaruje hned? V hostinci je jediný host, kterého zrovna hostinský obsluhuje, ale řekne na celý lokál něco, aby to slyšeli ostatní?) A to je jen pár příkladů. Ve fantasy moc nevyhledávam romantiku. Nevadí mi, když je romantická linka přítomna, ale ne na sílu. Tady máme hned milostný pětiúhelník. ‍♀️ Navíc ty vztahy jsou hodně rychlé. Dva si dají pusu a už spolu jsou. Pak si řeknou že se jim každému líbí někdo jiný, a už spolu nejsou. Chápu, že v 16 letech jsem se na to asi dívala podobně, teď je to na mne prostě až moc YA. Dialogy mě většinou také příliš nebavily. Autorka často zbytečně moc spěchala a nechala věci nedořešené. Nápad skvělý. Doporučuji ale zapracovat na provedení. Autorku na druhou stranu obdivuji. V 16 letech vydat knihu (navíc o 400 stranách), klobouk dolů. Nicméně i tak musím hodnotit: ⭐, 5/5 (tedy 30%)