RECENZE: Slečna Marplová: Dvanáct nových případů – Jednou vraždou to nikdy nekončí

Autorky

Nejprve tedy něco o autorkách. Vyjmenuji vám je, abyste měli představu a mohli si o nich třeba něco najít. Naomi Alderman, Leigh Bardugo, Alyssa Cole, Lucy Foley, Elly Griffiths, Natalie Haynes, Jean Kwok, Val McDermid, Karen M. McManus, Dreda Say Mitchell, Kate Mosse a Ruth Ware. I když všechny jsou skvělé a většinu z nich už asi budete znát, na konci knihy vám je v přehledu jednotlivě autorka připomene. Já mohu jen říct, že v této knize své umění a talent nezapřou, ba naopak, přímo potvrzují.

Povídky

Každému z vás je už asi jasné, že hlavní hrdinkou všech povídek je Jane Marplová, která se opět vydává po stopách zločinu. Podíváme se s ní nejenom do městečka St. Mary Mead na anglickém venkově, kde spokojeně žije, ale také na další místa, kam vyráží buď na pozvání svého synovce, spisovatele Raymonda Westa, anebo na návštěvu za některou ze svých přítelkyň. A s touto, sice starší a křehkou, zato však bystrou a důvtipnou paní, která nejraději ze všeho plete, navštívíme například Londýn, Itálii, New York, Hong Kong či dokonce Karibik. A bude to dobrodružství, protože tam všude dojde ke zločinu. Máme s sebou však slečnu Marplovou, která je všechny rozlouskne, i kdyby to mělo být za pomoci Sira Henryho Clitheringa, bývalého komisaře Scotland Yardu a starého přítele, který k jejím výjimečným schopnostem chová hlubokou úctu, a kterého jako zázrakem Jane Marplová skoro všude potká.

Vesnický život je plný hříchů.

Ze všech dvanácti povídek se mi nejvíc líbila Nefritová císařovna od Jean Kwok. Autorka sama pochází z Hong Kongu, a tak je víc než logické, že i tato povídka se odehrává na cestě do Hong Kongu. Slečna Marplová tráví část své dovolené, kterou jí financuje její synovec Raymond, na parníku a jak jinak, dojde zde ke dvěma vraždám. Hádejte, kdo je vyřeší? U této povídky mě nejvíc oslovila atmosféra a typické christieovské prostředí. Něco jako Smrt na Nilu, ale s jinou zápletkou.

U povídky z anglického venkova Zmizení mě zase zaujalo zajímavé a hodně překvapivé rozuzlení. Kdo je ve skutečnosti záhadně zmizelý a kde vlastně je, mě doslova šokovalo. Tuto povídku napsala Leigh Bardugo, která je známá svými young adult a fantasy příběhy. Na styl Agathy Christie bych ji nikdy neodhadovala, ale vůbec se nedivím, že podle některých jejích knih natočil Netflix film. Moc povedená a čtivá povídka!

Slečna Marplová na Manhattanu je také pěkná, napínavá, a navíc vtipná povídka o návštěvě divadelního představení podle Raymondova scénáře v jednom prapodivném divadle na Broadwayi. Nevím úplně jistě, jestli by to takhle napsala i Agatha Christie, ale slečnu Marplovou poznáte bezpečně, a ještě se báječně pobavíte.

„Člověka potěší, že k domácím kalamitám dochází i v těch nejvyšších kruzích.“ (Agatha Christie)

Verdikt

Uvedla jsem jako vzorek jen tři povídky, které mne zaujaly nejvíc. Dobré jsou však všechny. Je vidět, že autorky jsou zkušené a talentované, i když ne každá se trefila do stylu Agathy Christie přesně. Ani slečna Marplová není vždy „dokonalá“, pokud na tom ale přímo nelpíte a „stačí“ vám svižné příběhy, plné hádanek a záhad s milou a svéráznou hlavní hrdinkou, moc dobře si počtete. Radost vám udělá také žádoucí a ve všech povídkách povedená atmosféra anglických detektivek, takže není se čeho bát. Budete nadšeni a hlavně spokojeni.

Soubor povídek Slečna Marplová: Dvanáct nových případů má navíc nádhernou originální obálku a vydavatelé nezapomněli ani na ořízku. Pokud si tuto knížku koupíte, získáte její krásou doslova klenot.

Zajímavosti

Víte, jak slečna Marplová vlastně vznikla? Agathu Christie k jejímu vytvoření inspirovala údajně její babička Ealing. Příjmení slečny Marplové je prý odvozeno od železniční stanice „Marple“ ve městě Stockport, kudy Agatha Christie často projížděla, ale kdo ví, jak to bylo doopravdy. gathu Christie slečnu Marplovou poprvé představila roku 1927 krátkou povídkou Úterní klub v časopisu The Royal Magazine. V roce 1930 se pak slečna Marplová objevila v prvním románu Agathy Christie Vražda na faře a později ještě v dalších 12 románech a v 21 krátkých povídkách. Naposled si o ní mohli fanoušci přečíst až po spisovatelčině smrti, roku 1976, kdy vyšla kniha Zapomenutá vražda.

Knihy se slečnou Marplovou byly vždy velmi úspěšné a protagonistka sama velmi oblíbená. To inspirovalo i mnoho tvůrců k jejich převedení na stříbrné plátno a vytvoření slavných filmových či seriálových adaptací.

Hodnocení: 89 %