Kafkův Zámek ztělesňuje absurditu byrokratické mašinerie

Boj proti byrokracii

Kniha Zámek byla přeložena do mnoha světových jazyků a lidé se jí dodnes snaží přijít na kloub. Někteří si ji vykládají jako symbol boží milosti, jiní si myslí, že Zámek neexistuje – nedá se tam dostat. Zámek je příběhem zeměměřiče K. bojujícího proti byrokratické mašinérii, která mu brání ve vykonání práce. K. odmítá ustoupit, a tak začíná jeho příběh nekonečné snahy dostat se k vyššímu úředníkovi, Klammovi, a získat povolení k vstupu na Zámek.

Kafkův styl je hutný a těžko stravitelný. Při čtení jsem si připadal jako v blázinci, kde se všechno točí kolem stejné věci, a já nejsem schopný přejít k dalšímu kroku. Proto si myslím, že se Zámek nedá číst jako oddechová kniha. Musíte k němu přistupovat s ochotou přemýšlet o symbolech a hledat mezi řádky. Tam se totiž skrývá největší poklad.

Celosvětově proslulý Kafka

Na důkaz Kafkovi proslulosti bude stačit jméno Haruki Murakami, autor knihy Kafka na pobřeží. Tento japonský spisovatel se inspiroval právě Kafkou. V jeho dílech můžete nalézt stejné prvky existencionalismu jako v těch Kafkových. A to není zdaleka všechno. Vyskytuje se ve velkém množství japonských komiksů, ale nejen japonských. Lidé z celého světa chodí do Prahy mimo jiné i kvůli jménu Franz Kafka.

Samotný Zámek je tedy celosvětově známé dílo, které by každý našinec měl alespoň znát. Sám si ho vykládám jako kruh bez konce, který pro každého znamená něco jiného. Protože právě ta bezmocnost dostat se na Zámek je tak příhodná pro dnešní dobu.

Můžete kolem Zámku obcházet, můžete se dotknout jeho zdí, ale nikdy do něj nevstoupíte. Je to nedosažitelný cíl, který existuje sám pro sebe. Když bych to tedy celkově shrnul, je Zámek náloží absurdních situací, postav a rozmluv. Proslulý tím, že nebyl dokončen, je vykládán pokaždé jinak. Můžete hádat, které město asi symbolizuje.