Jak vytváříme česká vydání japonských mang? A proč je to někdy boj?

V roce 2021 jsme proto v NAŠEM NAKLADATELSTVÍ založili novou nakladatelskou značku GATE a započali jsme náročná vyjednávání s majiteli práv v Japonsku , abychom své první manga příběhy mohli vydat. Jsou totiž známé případy, kdy nakladatelství o některé tituly usilovalo i deset let². 

Od prvních krůčků jsme vše chtěli dělat v duchu vize NAŠEHO NAKLADATELSTVÍ, jehož nový tým jsme začali budovat v roce 2017 a v němž se snažíme přinášet knihy v maximální kvalitě zpracování a s důrazem na profesionální proces jejich výroby. 

Mít na všechno dost času 

S překladateli, se kterými jsme už měli dobrou zkušenost, jsme se proto domluvili na takových termínech i honoráři, které by jim vyhovovaly a umožňovaly jim příjemnou práci bez zbytečného stresu. Doufáme, že takové situace, které popisovala v roce 2017 v rozhovoru pro časopis XB-1 přední česká překladatelka mang Anna Křivánková – kdy měla někdy na překlad komiksu pouhý týden, takže musela pracovat celé dny i velké části nocí, aby bylo vše kvalitně připraveno –, jsou už dnes celkově minulostí. 

S redaktorkou (také znalou japonštiny) jsme domluvili honorář podle odpracovaných hodin, nikoliv za normostranu (abychom se vyhnuli tomu, že na začátku špatně odhadneme náročnost a délku redakčních prací). S korektory jsme se dohodli na výhodné sazbě za tiskovou stranu, abychom zvýšili šance, že korektury nebudou provádět ve spěchu. Protože sazba mang je časově náročná a naši interní grafici připravují sazby valné většiny naší beletristické produkce, domluvili jsme grafika externího.

Strategická příprava by tedy byla, ale nejrůznější svízele na sebe pochopitelně nenechaly dlouho čekat…

Jiný kraj, jiný mrav…

A teď nemáme na mysli kulturní aspekty manga příběhů. Pokud vydáváme nějakou překladovou „obrazovou“ publikaci, běžně to pro nás při nákupu práv znamená, že od zahraničního nakladatelství obdržíme jak text k překladu, tak data v tzv. „vrstvách“, aby bylo možné nahradit cizojazyčné texty texty českými a nezasahovali jsme při tom do jejich grafiky. Grafiky i tak čekají hodiny mravenčí práce při nejrůznějších retuších, ale původní obrázky zahraničních ilustrátorů mohou zůstat, jak byly, a nedostáváme se do poněkud kontroverzní situace, kdy bychom museli překreslovat jejich původní dílo podle vlastních odhadů a domýšlet si, co asi pod daným textovým polem měli nebo zamýšleli mít v ilustraci.

Zpravidla při nákupu práv také dostaneme PDF dané knihy či dostaneme nebo si seženeme tištěný výtisk, pokud už existuje³. Mnohdy totiž v zahraničních materiálech k překladu mohou chybět věnování, texty na předsádky (bývají to různé mapy nebo náčrty rodokmenů) apod. a všechny tyto věci podle tištěných zahraničních vydání kontrolujeme. 

Tři hlavní odlišnosti

A jak se to odehrávalo při nákupu mang? Proces se pro nás lišil ve třech hlavních bodech: nedostali jsme ze zahraničí PDF, nedostali jsme data ve vrstvách a do třetice: dostat z České pošty výtisky tištěných mang putujících z Japonska se občas ukázalo jako nadlidský úkol… 

PDF jsme si tak pro potřeby překladu „vytvářeli“ sami ze zaslaných dat a pro tištěné mangy jsme občas vyslali do japonských knihkupectví osobně naše překladatele. 

Máme jako „manga nováčci“ u japonských nakladatelů horší podmínky?

I v nově vydávaných českých mangách jiných nakladatelství se najdou díla, která jsou zjevně retušovaná a dokreslovaná a která nikoliv. Co se týče námi vydávaných sérií, např. v anglické verzi manga série Sbohem, má růžová zahrado nakladatelství Seven Seas, jsou někdy onomatopoická⁴ slova uvedená japonskými znaky retušovaná a jindy ne (ale neobjevili jsme, podle jakého klíče). Stejně tak to má Seven Seas u série Mars Red , kterou také chystáme. Je možné, že se výběr ne/retušovaných míst odvíjí od náročnosti té které kresby a rozhodnutí, jak moc ještě zasáhnout do původní kresby.

Naproti tomu třeba francouzské nakladatelství Kana v sérii Psycho-Pass (kterou se rovněž chystáme vydávat) striktně japonské znaky v obrázcích ponechává a jen k nim připisuje francouzské překlady. To platí i pro americké vydáníPsycho-Passu od Dark Horse.

Nevíme, jestli ostatní, už zaběhnutí, čeští nakladatelé dostávají data ve vrstvách, či mají povolení do kreseb mangaků (autorů mang) zasahovat. Například jsme si ale s jedním japonským nakladatelem vyměňovali dlouhou řadu e-mailů, ve kterých jsme se mu snažili vysvětlit, že nijak neměníme jména mangaků, že je pouze přepisujeme podle správné české transkripce. Nic nepomáhalo. Autoři pořád trvali na anglické verzi. Až když nás napadlo je upozornit, že jiné české nakladatelství má ta stejná jména uvedená ve správné české transkripci, dostali jsme ke stejnému kroku též povolení. 

Jak je to s bublinami?  

Tři naše první série (Dívka ze země venku, Zdál se mi zase ten stejný sen a Sbohem, má růžová zahrado ) nedávno okomentoval na svém YouTube kanále pan Tadeáš Jojko. Na jednom příkladu si můžeme ukázat, že ne vždy je řešení tak nasnadě, jak se může na první pohled zdát. Což může souviset s tím, že si pan Jojko k mangám, které hodnotil, tehdy nesehnal originály, jak sám ve videu uvedl. 

Na příkladu mangy Sbohem, má růžová zahrado vysvětloval: „Kreslíři mang nemusí zvětšovat bubliny jenom proto, aby se vyhnuli kreslení části pozadí, ale hlavně aby na některé věty dali důraz či ukázali rozdíl v hlasitosti vyslovení. Zde máte příklad obou těchto technik. Horní prohlášení Tak se svlékni má velkou bublinu, aby upoutalo pozornost a divák si ho jasně všiml (...).“ Načež uvedl příklad toho, jak by písmo dané bubliny zvětšil v českém vydání. 

Taková interpretace však neodpovídá originálu. Podíváme-li se na pokračování této situace, i bez znalosti originálu poměrně jasně vyplývá, že paní své služebné neutrálně říká, aby se svlékla, protože ji potřebuje obléct do lepších šatů. Služebná tuto neutrální prosbu pochopí špatně, a proto znervózní. Nicméně podstatný je pohled do originální japonské mangy, kdy vidíme, že velikost bubliny se sdělením Tak se svlékni je tak velká nejspíše především proto, aby se do ní vešly japonské znaky, které jsou u této promluvy stejně velké jako znaky na předchozích stránkách u jiných neutrálních promluv.

Zde na ukázku vlevo naše řešení, uprostřed japonský originál a vpravo řešení navrhované ve videu:

Nicméně pan Jojko uvedl i spoustu užitečných tipů, v čem naše mangy vylepšit, a my si dané podněty bereme k srdci (díky za ně) a snažíme se v dalších dílech našich mang zmiňované výtky napravit. Jako největší slabina našich mang se ukázala práce s fonty. Rozhodli jsme se proto navázat užší spolupráci s konzultanty a fanoušky mang a budeme se v dalších měsících snažit nastavit optimální proces, při kterém bychom zároveň co nejvíc respektovali jak styl mang a způsoby jejich vyjádření, tak smluvní podmínky se zahraničními nakladateli. 

Také jsme do procesu přípravy přidali k standardnímu dvojímu čtení redaktorem dvojí korektury – kdy následující, závěrečnou provádí další člověk, který danou mangu do té doby neviděl, a mohou ho tak snadněji trknout problematická místa. A jako poslední chceme uvést rozhodnutí, které by mělo potěšit všechny čtenáře mangy. 

Více příběhů, nebo rychlejší vydávání?

Naše původní vize byla velmi ambiciózní. Chtěli jsme vydávat série tak, že čtenářům představíme nový díl každý měsíc. To samozřejmě vytváří ohromný tlak na produkci a může být i důvodem některých chyb či spíše nedodělků. Rozhodli jsme se tedy upravit náš model tak, že představíme tuzemským čtenářům více příběhů a nových sérií. A právě nyní je vybíráme a vycházíme i z doporučení od vás, fanoušků mangy, kteří nám píšete na sociálních sítích či e-mailem. Děkujeme za to!

Tyto nové série ovšem již nebudou vycházet po měsíci, ale po třech až čtyřech měsících. Věříme, že si čtenáři rádi počkají, když budou moci vždy sáhnout po novém díle některé z dalších zajímavých sérií, které připravujeme. 

Doufáme, že i další naše chystané série si vás, čtenáře, získají, a budeme se těšit na vaše hodnocení a postřehy. Budete-li mít kdykoliv návrh na zajímavou sérii či připomínku k naší produkci (a to se nemusí jednat o mangu), napište nám, a to doslova kdekoliv. 

Odkazy a poznámky

¹ Podle informací ze závěrečné práce Pavlíny Vávrové byla Česká republika mezi středoevropskými zeměmi v roce 2009 na nejnižším stupínku – viz Vávrová, Pavlína. Fenomén manga a anime v české kultuře. Brno, 2009 Paulina Vavrova -_Bakalarska_prace.pdf (muni.cz)

²  Japonští autoři se upisují k šílenému pracovnímu tempu, říká překladatelka Křivánková | Kultura | Lidovky.cz

³ Existují i tzv. koedice. V takových případech kniha vlastně ještě fyzicky neexistuje, je vytvořená pouze jakási šablona a např. anglický text, který se v několika státech zároveň překládá do daných národních jazyků, a všechny jazykové mutace včetně té původní vznikají zároveň.

⁴ Tzn. napodobující přirozené zvuky. Onomatopoie hrají v manze opravdu důležitou roli.