Rytíř a můra (poškozená)

Tohle je kniha, co má vibe jako kdyby tě někdo zavřel do staré katedrály, venku pršelo, všude hořely svíčky a ty sis uvědomila, že tady se nechodí pro štěstí. Tady se chodí pro pravdu. A ta bývá ošklivá. ️ Ale zároveň… je to celé napsané tak pohádkově, že máš pocit, že ti to někdo vypráví šeptem před spaním. Jenže místo “a žili šťastně až navěky” dostaneš spíš: „A přežili. Nějak.“ ‍ ️ SYBIL – vědma, co už toho viděla až moc ⚔️ RORY – rytíř, co kašle na pravidla A CHRLIČ… prosím, já ho miluju Chrlič je pro mě absolutní highlight. Má vibe jak Olaf… jen v gotickém světě. Je to ta postava, co ti: odlehčí temnotu ale zároveň ji ještě víc zdivočí a ty ho začneš milovat tak rychle, že je to podezřelý Upřímně? Chrlič je zlověstný zlatíčko. ROMANTIKA (slow burn, co bolí a chutná) Žádné instantní zamilování. Tady je to o důvěře. O strachu. O tom, že když se někomu otevřeš, může tě to stát úplně všechno. Sybil a Rory jsou ten typ dvojice, co by si měli dát terapii… …ale místo toho se do sebe zamilují a začnou riskovat život. ⚔️ A funguje to, protože to není sladký. Je to intimní, temný a strašně lidský. Proč to stojí za to? Protože tahle kniha má všechno: ️ atmosféru jak z temné pohádky hlavní hrdinku, co není hloupá ani naivní ⚔️ rytíře, co není „svatý zachránce“, ale živý chaos chrliče, co ti ukradne srdce a ještě ti to okomentuje romantiku, co se buduje pomalu… a pak tě sejme Moje finální verdict: Rytíř a můra je jako pohádka pro dospělé, kde místo princezny zachraňuješ sama sebe. A místo “polibek z lásky” dostaneš: „Jestli tě ztratím, tak už nikdy nebudu celý.“ A upřímně? Já tohle chci číst pořád dokola.

Jako úplně všech 5⭐️ bych nedala, ale tak 4,75.... Protože to bylo jako fakt po dlouhé době fantasy, který se příběhově liší od ostatních. Ještě jsem nic podobného nečetla, takže vážně moc povedený příběh. Strašně mě to bavilo, ale jako sakra co ten konec zase? Jako ty*ole, nutně bych potřebovala druhý díl. Mě normálně tyhle otevřený konce zničí, když nemám po ruce hned pokračování. A zamilovala jsem se do toho jejího chrliče, ten je naprosto úžasný. Jako vážně povedené romantasy, určitě stojí za přečtení.

Rytíř a můra pro mě byla přesně ta kniha, kterou jsem v poslední době zoufale hledala. V době, kdy většina romantasy jede stylem „hlavně že se pořád něco děje mezi prostěradly“, působí tenhle příběh jako nádherný návrat k opravdové romantice. Takové té, která se buduje pomalu, jemně a s emocemi, ne s časovačem. A právě to mě dostalo nejvíc. Romantická linka tu není o tom, kdo koho kde a jak rychle. Je to spíš tiché napětí, pohledy a drobnosti, které tě donutí se usmívat do knihy. Nic přehnaného, nic tlačeného, jen krásně vystavěná atmosféra, která tě vtáhne, ani nevíš jak. Hlavní hrdinka mě bavila. Má v sobě sílu, zranitelnost, humor i odhodlání. Její pohled na svět, její reakce a její cesta působily uvěřitelně a lidsky. A Rory. Ten je kapitola sám pro sebe. Nechci nic prozrazovat, ale řekněme, že jeho přítomnost má přesně ten typ energie, který tě donutí číst dál. A když se občas trochu začervená, je to prostě bonus. Svět, který autorka vytvořila, mě bavil od začátku do konce. Temný, snový, originální, ale pořád čitelný. A rozuzlení je příjemné a uspokojivé, takové to „ano, tohle sedí“. I když některé věci byly předvídatelné, vůbec mi to nevadilo, protože ta cesta byla nádherná. A samozřejmě tu je netopýří chrlič. Postava, kterou by si člověk nejradši adoptoval. Celkově je to kniha, která mi vrátila přesně to, co mi v poslední době chybělo. Romantiku, ne jen „akční scény nejen v postely“. Doporučila bych ji všem, kdo touží po něčem něžném, krásném, pomalu budovaném a emotivním. Pro mě osobně je to jedno velké, spokojené ano.

To co bylo za příběh ?! :o Autorčin styl psaní a originalita si mě získávají čím dál víc. Nemůžu se dočkat pokračování!

Ty konce mě opravdu zabijou! Ale musím říct, že ten příběh byl super. Originální, krásný, napínavý. Věděla jsem, že nesáhnu vedle. Rachel Gillig to prostě umí. Už chci druhý díl!