RECENZE: Rumový deník

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Jiří Klimeš Jiří Klimeš

RECENZE: Rumový deník - titulní obrázek

Když jsem si pročítal komentáře k filmovému protějšku této knihy, zaujal mě jeden, který tvrdil, že je to jen zbytečný film o chlastu, zkrátka jedna velká pařba v Portoriku. Film jsem sice neviděl, ale musím se šibalsky usmívat, protože Rumový deník je titul, jehož stránky jsou tak nasáklé rumem, že budí ze spaní nejednoho člena Anonymních alkoholiků.

Žil jsem si v luxusním hotelu, závodil v polohispánském městě ve vozítku, které vypadá jako šváb a burácí jako tryskáč, plížil se uličkami a smilnil na pláži, lovil potravu ve vodách plných žraloků, pronásledován lůzou, která na mě pokřikovala v cizím jazyce...

 

  • Rumový deník

    pevná vazba

    KNIHA, KTERÁ SPATŘILA SVĚTLO SVĚTA DÍKY JOHNNYMU DEPPOVI |  Tento poloautobiografický román vznikl na počátku šedesátých let, ale prvního vydání se dočkal až v roce 1998, poté, co jej mezi…

    268 Kč

    299 Kč

    Do košíku

    Četl(a) jsem

 

Paul Kemp je zcestovalý, mladý novinář, který se jednoho dne ocitnul v Portoriku, aby zde pozvedl svoji kariéru v novinovém plátku, který téměř nikdo nečte a jehož majitel se pohybuje na pokraji bankrotu. Co zde touží najít? Zapeklitá otázka. Touha po dobrodružství a nových zážitcích se houpá na rozbouřené hladině rumu, to vše nemilosrdně spalované žhavým, karibským sluncem.

Kemp je ztracená existence, která je obklopena dalšími ztracenými existencemi, to vše v karibských kulisách, portorického městečka San Juan. Žádný americký novinář zde nevydrží moc dlouho, přesto je na tomto místě něco přitažlivého, lákavého a snad i destruktivního. Není tady moc co dělat, dny jsou dusné a rána chladivá. Jedinou oázou je Alův bar, kde se popíjí pivo a rum, konzumují burgery a občas je možno dostat i kávu.

Pokud hledáte příběh plný spletitosti, rafinovaných zápletek a velké zvraty, pak opatrně Rumový deník zavřete a vraťte zpět do regálu, protože zde pro vás není nic k vidění. Jestliže ale vaše srdce touží po bláznivém dobrodružství, které je velice pravděpodobně zdraví nebezpečné, pak ve svých rukách držíte svatý grál.

Platili mi, abych si takříkajíc kálel do vlastního hnízda, a já se tu ocitl jenom proto, že jsem se opil a nechal se zatknout a stal se tím pádem pěšcem ve vysoké špinavé hře, jen abych si zachoval tvář...

Příběh, který je vlastně tak trochu o ničem, vyprávěný a prožitý Hunterem Stocktonem Thompsonem se mění na pestrobarevnou show psacího stroje a papíru. Kroutil jsem neustále hlavou, klepal si na čelo a na tváři měl úsměv co připomínal spíše bláznivý škleb šílence. Přesto jsem ale musel číst, neustále, dál a dál, chtěl jsem pokračovat, potřeboval jsem to, tohle nebylo čtení, tohle byla prachobyčejná závislost a chtíč! Bylo to silné, neobyčejné a poutavé.

Hunter S. Thompson
» Chci si přečíst více o Hunterovi S. Thompsonovi «

Marnotratní hrdinové televizních obrazovek, jako například Hancock Willa Smithe či Hank Moody Davida Duchovnyho, působí jako óda na Hunterovu osobnost. A i když je taková osobnost velice sebedestruktivní, vypadá lákavě a atraktivně. Mé srdíčko plesá a rozum nechávám spát, posílám ho na dovolenou. Třeba do Portorika.

K přečtení Rumového deníku vás nebudu nabádat, stejně jako vás nebudu nabádat ke koupi střelného prachu nebo k pití alkoholu, ale vy mě stejně neposlechnete, protože si zkrátka nemůžete pomoci. Ta drzost a dekadence prostě láká a nepustí, umí dokonale nahlodat. Dočetl jsem to a nevím o čem to je, nechápu, proč to vzniklo, proč to spatřilo světlo světa, ale jsem zatraceně rád, že se to stalo. Ale kdo ví, třeba změním názor, prozatím mé rumové opojení ještě trvá a je zpropadeně silné.

 

Hodnocení:

95% Jiří Klimeš 17. července 2020

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy