Markéta Nováková 13. května 2015

Jak to vypadá, když se devítiletá Helenka v době normalizace pustí do popisování svého okolí a líčí svět dospělých svýma očima?

Odpovědí je smršť zážitků a situací, kterými Helenka proplouvá s vtipem sobě vlastním. Jako vzor si vybrala Hrdého Budžese a ten jí pomáhá, když jí zrovna není veselo. Helenka Součková, žákyně druhé třídy v malém městě Ničíně v knize hovoří o svém životě, svojí rodině z hereckého prostředí a každodenních příhodách.

Tak trochu jiné Husákovo dítě

Irena Dousková na stránkách své knihy vykreslila postavu dítěte komentující svět dospěláků tak, že se neubráníme úsměvu. Spousta dobrodružství, které zažívá, jsou takového druhu, že si i čtenář zavzpomíná na své dětství. Děj zasazený do rodiny herců přidává knize na přitažlivosti, protože se dostaneme do situací, které jsou zvláštní právě prostředím, ve kterém se odehrávají.

 

Helenka zná spoustu divadelních her pro dospělé, provede čtenáře po zákoutích divadla, kam se dostanou jen málokteří. I to, že se často pohybuje mezi dospělými, z ní vytváří samostatnou holčičku, která je přemýšlivá a snaží se přijít různým nečitelným záhadám ze světa dospělých na kloub.

Kouzlo jazyka

Kniha se odehrává v příjemné tempu, je zde hodně přímé řeči, a jakmile se do ní začtete tak vás nepustí. Každá situace je mistrně vypointovaná a dohromady tvoří velmi konzistentní stavbu. Hrdého Budžese určitě mohu doporučit jako jednu z výjimečných knih ze současné české literatury.

Je milá a kdykoliv se k ní vracím, tak mě znovu a znovu těší. A pokud by vás zajímalo, jak to s Helenkou bude dál, můžu taky vřele doporučit knihu Oněgin byl Rusák, kdy se setkáváme s Helenkou jako studentkou gymnázia a knihu Darda, kde je Helenka už dospělá žena.